logos (JKI-J)
logos (řec. slovo) Termín běžně užívaný v řec. filosofii ve významu řeč, vypravování, organizace, racionální řád atp. Aplikace l. jako slova božího je charakteristická až pro helénistický judaismus, kdy se objevuje v teol. a fil. textech výrazně ovlivněných řec. myšlením (Aristobúlos, Moudrost Šalomounova, Filón Alexandrijský) a později se promítá také do křesťanství (Janovo evangelium). Zatímco v křesťanství byl l. v návaznosti na prolog Janova evangelia ztotožněn s božím synem jakožto preexistentním mesiášem a dále transformován v trinitárním dogmatu (Trojice), v žid. prostředí byl rozvíjen koncept l. v propojení bibl. pojetí stvořitelského nebo sebezjevujícího se božího slova (hebr. dvar Jahve) s boží moudrostí a Tórou. Podle Filóna je l. od Boha odlišný, avšak nikoliv ontologicky oddělený. Je jeho hl. stvořitelskou silou spojující v sobě boží dobrotu a přísnost projevující se milosrdenstvím a spravedlností. Na tomto základě ztotožňuje l. jak s boží moudrostí, tak se zákonem, tj. s Tórou.
Viz též: logos (JKI-K)