Desatero (JKI-J)
Desatero (hebr. aseret ha-dibrot – deset slov; řec. deka logoi) Zákl. přikázání Tóry zhuštěná do deseti bodů. D. se v bibli dochovalo ve dvou verzích (Ex 20, 1-17; Dt 5, 6-21), které se však liší jen v nepodstatných rysech týkajících se výkladového rozvíjení některých přikázání. Podle bibl. tradice D. předal Jahve na hoře Sinaj Mojžíšovi, který zjevený text vytesal na dvě kamenné desky (Ex 31, 18; 32, 15-16; Dt 10, 1-11). Odtud se udržovala obecná zvyklost dělit D. na dvě části, i když v detailním číslování se vyskytovaly rozdíly jak uvnitř judaismu, tak mezi jednotlivými kř. církvemi. V ustáleném žid. pojetí prvních pět přikázání vymezuje vztah člověka k Bohu: (1) uznává jeho svrchovanost; (2) uznává boží jedinost a zakazuje idolatrii; (3) zakazuje rouhání a křivé svědectví; (4) přikazuje dodržování šabatu; (5) přikazuje úctu k rodičům. Druhých pět přikázání shrnuje žádoucí vztahy mezi lidmi: (6) zakazuje vraždu; (7) zakazuje cizoložství; (8) zakazuje krádež; (9) zakazuje pomluvu a křivé svědectví; (10) zakazuje dychtění po majetku a chtivost. Text D. se již od starověku stal pevnou součástí žid. liturgie. Jeho výtvarné zobrazení v podobě dvou nahoře zaoblených desek však patrně vzniklo v kř. prostředí a teprve kol. 1300 bylo druhotně převzato žid. obcemi jako typický prvek ve výzdobě synagog.
Viz též: Desatero (JKI-K), Desatero (JKI-I)