hřích (JKI-J)
hřích (v bibl. hebrejštině peša, chet, avon; v rabínské hebrejštině avera) I když se významy bibl. výrazů překrývají, vyjadřuje peša spíše h. etické a rituální povahy, zatímco chet spíše h. znesvěcení stvoření. Termín avera zavedli talmudičtí učenci jako protiklad k micva, vyjadřující porušení božího přikázání. H. mohou být ve vztahu mezi lidmi navzájem a mezi lidmi a Bohem. První skupina vyžaduje odpuštění poškozené strany, druhá pokání sestávající z lítosti nad h., rozhodnutím nehřešit a vyznáním h., vyjádřeným liturg. formulemi pronášenými při veřejné bohoslužbě. Přísnými tresty jsou postihovány h. páchané veřejně (be-farhesija). Za tři nejtěžší h. jsou považovány idolatrie (avoda zara), vražda (šfichat damim) a nedovolené sexuální styky (giluj arajot). V judaismu neexistuje pojem prvotního hříchu, člověk se rodí s čistou, neposkvrněnou duší.
Viz též: hřích (JKI-K), hřích (JKI-I)