mizrach (JKI-J)
mizrach (hebr. východ) Směr k Jeruzalému, kterým je třeba se otočit při modlitbě, a jeho vyznačení na stěně synagogy nebo příbytku. Zvyk obracet se při modlitbě k Jeruzalému, resp. chrámu je doložen už v bibli. V prostředí evrop. diaspory byla proto vých. stěna synagogy nejčestnějším místem, na které byl umísťován svatostánek a sedadla rabínů. Podobně se mezi evrop. Židy ustálil zvyk upevňovat na vých. stěnu příbytků výtvarné znázornění modlitebního směru, které se taktéž nazývalo m. Tyto m. zhotovovali lidoví umělci, písaři nebo i členové domácnosti. Existují m. ve formě vystřihovánek, tištěné nebo i vyšívané. Vedle různých vyobrazení např. Jeruzaléma, Západní zdi, rajské zahrady (gan eden), zvířecích motivů ap. obsahují často citáty z bible, různá požehnání nebo texty vyskytující se na amuletech.
Viz též: kibla (JKI-I)