amulet (JKI-J)
amulet (hebr. kamia nebo kamea) Předmět sloužící k ochraně proti neštěstí, zlým duchům (démonům), zlému pohledu (uřknutí), nebezpečí, nemocem atp. Archeologické nálezy dokládají, že a. se hojně vyskytovaly již v bibl. době. Byly rozšířeny i v talmudickém období, ačkoliv proti nim vystupovala řada učenců, a pokud neměly nežid. pohanskou náplň, byly tolerovány. Zhotovovaly se v různých tvarech, např. magických trojúhelníků, čtverců, hexagramů (magen David), ruky, menory atp. a často je zdobily mystické kombinace božích jmen (tzv. cejrufim), jména andělů, démonů a též bibl. verše. Obzvláštní důležitosti a. nabyly v praktické kabale. Mnohé mystické texty, jako např. Sefer Jecira nebo Sefer Razi’el, obsahují návody na jejich zhotovování. Názory rabínů na a. se lišily: Např. Šrira ga’on, jeho syn Haj ga’on a po nich i Maimonides zhotovování a. a jejich užívání odsuzovali. Naproti tomu Šlomo ben Avraham Adret a Nachmanides (Moše ben Nachman) a. dovolovali. V čes. zemích byl obviněn ze zhotovování sabatiánských a. Jonatan Eibenschütz (Šabtaj Cvi). Používání a. je stále velmi rozšířeno mezi orientálními Židy.
Viz též: amulety (JKI-I)