smrt (JKI-I)
smrt Pojem z individuální eschatologie; konec pozemského života a tzv. druhé, konečné zrození (arab. an-naš‘a al-achíra), přechod duše do mezisvěta (arab., per. barzach), kde se proměňuje a dostává nemateriální tělo, které nese stopy individuální pozemské podoby a znaky dokládající chování během uplynulého života, např. rány utržené v boji za víru (džihád, mučedník). Vzkříšení nastává okamžitě po smrti materiálního těla. Tento proces se nazývá malé vzkříšení (arab. al-kijáma as-sughrá) a začíná jím postupný vývoj duše v nemateriálním těle až do stavu vyspělosti ke vzkříšení velkému (al-kijáma al-kubrá). Proces vzkříšení bude dovršen v okamžiku posledního soudu. Mezitím duše po nabytí posmrtného nemateriálního těla sídlí v hrobě (pohřeb), který je chápán buď jako jedna ze zahrad ráje, nebo naopak jedna z jam pekla. V islám. věrouce i literatuře jsou symbolem s. bílá křídla anděla Azrá‘íla. Bílá je v islámu barvou s.
Viz též: smrt (JKI-J), smrt (JKI-K)