idolatrie (JKI-K)
idolatrie (z řec. eidólon – obraz, modla, idol; latreiá – služba) Uctívání model, modloslužba. Pod vlivem žid. zákazu jakkoliv zpodobňovat Boha a prokazovat takovému zpodobnění úctu (Ex 20, 4-5; Dt 5, 8-9) křesťanství zpočátku zaujalo k zobrazování božského víceméně negativní vztah. Jeho pozdější relativizace, která umožnila rozvoj kř. výtvarného umění a využití vizuální komunikace v círk. životě, se opírala především o teol. závěr, že se Bůh učinil viditelným skrze inkarnaci v Ježíši Kristu. Přesto se v dějinách křesťanství několikrát ostře vyhrotila polemika o prokazování úcty obrazům, zejména v ikonoklasmu a reformaci. Přes „vnitřní“ užití při konfliktech mezi jednotlivými kř. proudy však zůstávala i. především pejorativním termínem pro označení náboženství pohanů.
Viz též: idolatrie (JKI-J), idolatrie (JKI-I)