Tillich, Paul (JKI-K)
Tillich, Paul (1886-1965) Jeden z nejvýzn. představitelů protest. teologie 20. stol. Studoval teologii a filosofii v Berlíně, Tübingenu a Halle, silně jej ovlivnila první svět. válka, kterou prožil jako farář na záp. frontě, 1919-1933 působil na univerzitách v Berlíně, Marburku, Drážďanech, Lipsku a Frankfurtu. Před fašismem emigroval do USA. Teologicky stál v opozici vůči neoortodoxii K. Bartha a směřoval spíš k humanistické, existenciální interpretaci víry. Rozsáhlé teol. dílo se soustřeďuje na problematiku filosofie náboženství a rozhodující roli ontologie. Rozklad zákl. struktur skutečnosti v podmínkách moderní civilizace, kladoucí důraz na momentální existenci, mizení dimenze věčnosti a relativizace vztahu člověka ke světu vedou T. koncepci ontologie jako otázku po smyslu dějinné skutečnosti. Ontologie se tak vlastně stává výrazem pro antropologii – člověk je otázkou, která stojí před propastí nesmyslnosti, teologie jako antropologie mu přibližuje nové bytí v Ježíši Kristu. Pro tuto koncepci vypracoval T. tzv. korelační metodu, jejímž cílem je celková kulturní souvislost evangelia a konkrétní dějinné situace při uchopování problému lidské existence. Z religionistického hlediska je význ. závěrečné období T. života, kdy se pod vlivem Mircea Eliadeho zabýval dějinami náboženství. Hl. díla: Religionsphilosophie, 1925; Zwei Wege der Religionsphilosophie, 1946; The Courage to Be, 1952; Systematische Theologie 1-2, 1955, 1958. Čes.: Biblické náboženství a ontologie, 1990.