fundamentalismus židovský (JKI-J)
fundamentalismus židovský Vágní termín, jímž se v odborné literatuře označuje trend v soudobém žid. myšlení, který se vymezuje vůči konzervativnímu a reformnímu judaismu. Nejčastěji se spojuje s náb. a polit. praxí dati, zejm. v Izraeli. Téměř všichni dati se přes svůj negativní nebo rezervovaný postoj k sionismu a jeho sekularismu podílejí na aktivitách hnutí a stran, jež prosazují totální rejudaizaci izr. společnosti v souladu s bibl. tradicí. Ve f.ž. lze od konce 60. let 20. stol. sledovat dvě zákl. tendence: (1) Zvýšený polit. vliv charedim; tato tendence bývá v odborné literatuře nazývána ultraortodoxní judaismus. Charedim obecně vidí Tóru a některé vybrané části hebr. bible jako nezpochybnitelný zdroj legitimity a státnosti lidu Izrael (am Jisra’el) na zemi Izrael (Erec Jisra’el). Návrat k této ideální konstelaci však nespatřují v soustavné účasti na pragmatických krocích světského nacionalismu. (2) Vývojově mladší a radikálnější odnož pův. trendu charedim je spjata zejm. s hnutím Guš emunim, ačkoli zahrnuje mnohem pestřejší proud náb. a polit. myšlení vycházející z idejí Avrahama Kooka a jeho syna Cviho Jehudy Kooka. Tato tendence se též nazývá náb. sionismus, neboť na rozdíl od „pasivních“ charedim má k sekulární sionistické ideologii blízko a považuje se za jejího hl. hybatele. Mezi oběma tendencemi se nachází celé spektrum názorů jednotlivců a náb. skupin.
Viz též: fundamentalismus křesťanský (JKI-K), fundamentalismus islámský (JKI-I)