jezídové (JKI-I)
Verze z 11. 12. 2021, 12:43, kterou vytvořil imported>ZRN (import JKI a Hind)
jezídové (též jazídové) Společenství vyznavačů synkretické víry složené z prvků indoíránských kultů, zoroastrismu, manicheismu, judaismu a islámu, převážně Kurdové. Žijí v Šajchánu a v Sindžárských horách (sev. Irák), ve vých. Turecku, v Arménii a Gruzii. Sekta vznikla v 7.-8. stol. Nový směr jí dal ortodoxní muslim. mystik šajch Hádí Ibn Musáfir, jehož hrobka (pochován 1160) je nejsvětějším poutním místem j. Objektem uctívání je bytost v podobě páva, Tá‘úse Malek, identický s andělem, který se vzbouřil proti Bohu, jemuž však jednou bude odpuštěno. J. proto bývají nepřáteli označováni jako uctívači ďábla. Kromě dvou svatých knih, Ktébí džalva (Kniha zjevení) a Mashafe reš (Černé písmo), se vše, co souvisí s vírou j., přísně tají.