panislamismus (JKI-I)
panislamismus Polit. teorie z konce 19. stol., která chce sjednotit všechny muslimy do jediného státu, organizovaného jako chalífát, jehož chalífou se měl stát osmanský sultán (sunnita). P. prosazoval reformátor Džamál ad-Dín al-Afghání, autor pojmu p. v arabštině – al-džámi‘a al-islámíja. P. se znovu oživil v předvečer 1. svět. války, kdy Osmanská říše vyhlásila džihád Británii, Francii a Rusku s cílem získat ideovou podporu a vyvolat povstání panislám. hnutí na Kavkaze a v Indii (chiláfatské hnutí). Myšlenku p. poznamenalo, když Mustafa Kemal Atatürk zrušil v Turecku chalífát (1924, kemalistické reformy). Muslimové se nikdy nedomluvili na společném chalífovi. V důsledku rozporů se myšlenka islám. státní jednoty ve 20. stol. změnila v obecně pojatou muslim. solidaritu, v součást rétoriky emancipačních a protikoloniálních hnutí. Z pocitu islám. sounáležitosti vznikla 1969 i Organizace islám. konference.