Frank, Ja’akov ben Jehuda Löb (JKI-J)

Křesťan - Žid - Ismá'ílita (protifrankovská karikatuze z Emdenova spisu Sefer šimušim, 1758-1762)

Frank, Ja’akov ben Jehuda Löb, též Jakub Leibovič (1726-1791) Zakl. náb.-mystického hnutí tzv. frankistů. Na svých cestách do Bukurešti a Soluně se dostal do styku s tureckým sabatianismem a kabalou. Zastával zpopularizované kabalistické myšlenky sabatiánů a učení o stěhování duší, hlásal radost ze života a spojení s Bohem prostřednictvím extáze (hitlahavut). Sám sebe prohlašoval za mesiáše a nástupce Šabtaje Cviho. 1759 konvertoval se všemi svými přívrženci ke katolictví. Protože se však dále nechal oslavovat jako mesiáš, byl uvězněn v Čenstochové. Když 1772 připadla Čenstochová Rusku, byl F. osvobozen, usadil se nejprve v Brně a později v hesenském Offenbachu, kam k němu putovali jeho stoupenci. Po jeho smrti převzala vedení sekty jeho dcera Eva.

Bedřich Nosek