Landau, Jechezkel ben Jehuda (JKI-J)
Landau, Jechezkel ben Jehuda (též Landau Ezechi’el, 1713-1793) Rabín a halachista. Po rabín. studiích ve Vladimiru Volyňském zastával funkci dajana v Brody a později rabína v Jampolu. Aktivně zasáhl do sporu mezi J. Emdenem a J. Eibenschützem vyvolaném obviněním Eibenschütze jako tajného přívržence sabatianismu. Postavil se na stranu Eibenschütze, což mu pomohlo 1754 získat úřad rabína a představeného ješivy v Praze. L. vystupoval proti sabatianismu, odmítal kabalu a chasidismus. Odsuzoval i haskalu, k níž zpočátku projevoval jisté sympatie. Z tohoto stanoviska odsoudil také překlad Tóry do němčiny pořízený M. Mendelssohnem. Sepsal velké množství respons, z nichž byla velká část shromážděna a publikována pod názvem Noda bi-Jehuda (Je známo v Judeji). Jeho novely k talmudickým traktátům Brachot, Pesachim a Bejca byly vydány pod titulem Cijun le-nefeš chaja (Obraz živé duše). Je považován za posledního význ. talmudického učence působícího v čes. zemích.