Spisar Alois

Spisar Alois


v Německých Prusích (dnes Pustiměřské Prusy, součást obce Pustiměř, okr. Vyškov)
v Praze

Teolog Církve československé (husitské). Absolvoval římskokatolický arcibiskupský seminář v Olomouci a studoval filosofii ve Vídni a v Praze. V roce 1897 byl vysvěcen na kněze a působil v Pasece a Moravské Ostravě, v letech 1903–07 byl středoškolským profesorem náboženství v Litovli a v letech 1921–24 v Kroměříži. V roce 1921 přestoupil do Církve československé (husitské). Jeho podpora liberálně-náboženského směru Karla Farského vedla k převaze tohoto směru a k odchodu pravoslavné skupiny biskupa Gorazda. Byl autorem koncepce Učení náboženství křesťanského pro věřící církve československé, kterou církev přijala v roce 1931 (spoluautor F. Kalous). V letech 1932–34 byl prvním děkanem (státem neuznané) Vysoké školy bohovědné Církve československé. V roce 1935 mu byl udělen čestný doktorát teologie na Husově čs. evangelické fakultě a na této fakultě byl jmenován řádným profesorem věrouky a etiky. Na fakultě působil do jejího rozdělení v roce 1950, pak byl penzionován. Je autorem knih Dějiny náboženství před Kristem (1921), Počátky víry křesťanské (1926), Ideový vývoj Církve československé (1936), The Czechoslovak Church (1937, s Františkem Kovářem a Františkem M. Hníkem), Úvod do věrouky Církve československé (1939), Věrouka v duchu Církve československé I.–III. (1941–45), Etika v duchu Církve československé (1948) a Dějiny filosofie I.–II. (1950). Dále napsal učebnice Úvod do biblické čítanky (1933) a Dějiny dogmatu (1940), přispíval časopisů Pozor, Právo národa (později Český zápas), Za pravdou či Náboženská revue CČS.

Literatura:
Zdeněk Trtík: „Význam životního díla profesora dr. Aloise Spisara.“ Náboženská revue CČS 20, 1949, 3–4, s. 132–137; Anežka Ebertová: „Památce bratra profesora Spisara.“ Náboženská revue CČS 2, 1955, 5, s. 64–70; Zdeněk Kučera: „Inspirativní odkaz Aloise Spisara.“ Český zápas 1997, 20, s. 1–2; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 487–489; Zdeněk R. Nešpor: Století národní církve. Duchovní hledání Církve československé (husitské). Academia, Praha 2024.

Andrea Beláňová