adamité (JKI-K)
adamité Stoupenci různých sekt, pro něž Adamův život v ráji byl vzorem naturisticky pojímané dokonalosti a štěstí. A. zdůrazňovali kultickou nahotu, odmítali manželství a tíhli k společnému užívání hmotných statků. Vyzbrojeni mýtem o ráji hráli v dějinách křesťanství opoziční roli už od 2.-4. stol. jako odštěpky gnosticismu a manicheismu, ve 13. a 14. stol. zejm. mezi beghardy a bekyněmi. V Čechách se a. opírali o nejasné učení kacířů „svobodného ducha“. Objevili se jako táborští sektáři v přiběnickém podhradí brzy na jaře 1421; dne 20. 4. 1421 na ně zaútočil Jan Žižka; část a. zajal a dal upálit na Klokotech.