akeda (JKI-J)
akeda (hebr. svázání) Žid. termín pro obětování Izáka (Gn 22, 1-19). V judaismu se a. stala příkladem nejvyššího sebeobětování, poslušnosti božích příkazů a symbolem žid. mučednictví. Ovlivnila jak kř., tak islám. myšlení. V raném křesťanství byla interpretována jako předzvěst Ježíšovy oběti. V islámu je uváděna jako příklad oddanosti Bohu, nejednalo se však o obětování Izáka, ale Izmaela (Jišma’el), praotce Arabů. Bibl. pasáž popisující a. je součástí synagogálního liturg. čtení pro druhý den Roš ha-šana (Nového roku). Téma a. se objevuje i v různých přímluvných a prosebných modlitbách.
Viz též: Ismá‘íl (JKI-I)