anděl (JKI-K)
anděl (z řec. angelos – posel) Většinou duchovní (nebeská) bytost vystupující jako prostředník mezi Bohem a člověkem; na jedné straně jako boží posel a služebník, na druhé straně jako průvodce a ochránce člověka (strážný a.). Převyšuje člověka svou duchovností, nemá tělo ani tělesné žádosti a je nadán nesmrtelností. Kř. pojetí a. navázalo na raně žid. tradice, které pod vlivem gnóze dále rozvinulo. Žid. členění a. do čtyř zákl. skupin podle funkcí (andělé, archandělé, cherubové a serafové) křesťanství na základě Ef 1, 21 a Ko 1, 16 rozšířilo o dalších pět skupin, které kolem 500 vřadil Dionýsios Areopagita do systému devíti andělských sborů (kůrů) sdružených do tří nebeských hierarchií (cherubové, serafové a trůny; panovníci, síly a mocnosti; knížata, archandělé a andělé), přičemž prostředkující roli mezi člověkem a Bohem ponechal pouze a. a archandělům. V katolicismu a pravoslaví jsou a. (zejm. archandělé Michael, Gabriel a Rafael) uctíváni v rámci kultu svatých; protestantismus je k představě a. zdrženlivý.
Viz též: ďábel, anděl (JKI-J), andělé (JKI-I)