magie (JKI-K)

magie (z řec. mageiá – kouzelnictví) V náb. kontextu činnost, která ovlivňuje dění a události v přírodě nebo životě lidí pomocí souboru ritualizovaných praktik, jejichž zdroj přesahuje běžnou lidskou zkušenost. Obecně není m. s náboženstvím v protikladu, křesťanství však v návaznosti na žid. pojetí odmítalo m. v těch oblastech, které se dotýkaly suverenity Boha. Důsledně proto rozlišovalo mezi m. jako lidskou manipulací, ke které svádí ďábel, a zázrakem, který pochází od Boha. V tomto smyslu ztotožnilo m. s čarodějnictvím jako projevem personifikovaného zla, přičemž občasné rozlišování na černou a bílou m. nehrálo podstatnou roli. Negativní vztah k m. vyvrcholil ve středověku zřízením inkvizice a procesy proti čarodějnictví, na nichž se podíleli jako katolíci, tak protestanti. Masové pronásledování ustalo až pod vlivem nastupujícího osvícenství, které m. nahlíželo jako iluzi a její tabuizaci tak učinilo bezpředmětnou.

Dalibor Papoušek

Viz též: magie (JKI-J), magie (JKI-I)