malabarská církev (JKI-K)

malabarská církev Kř. církev na jz. pobřeží Indie (Malabar), tradičně odvozující svůj vznik z misijní činnosti apoštola Tomáše. Christianizace Malabaru však byla zřejmě spojena až s misií nestoriánské církve v 6. stol., která s sebou přinesla vých. syrštinu jako liturg. jazyk. Koncem 15. stol. se m.c. dostala prostřednictvím portugalských obchodníků do kontaktu s římskokatolikou církví, jež za podpory chaldejské církve z Persie uzavřela 1599 s částí m.c. unii. Po roztržce 1653-1662, způsobené především jezuity, přešla část připojené m.c. k jakobitům. K unii se vrátila až 1930, kdy vytvořila malankarskou církev. Zatímco liturgie m.c. nadále vychází z chaldejského ritu a užívá vých. syrštinu, malankarská církev si ponechala jakobitskou liturgii v záp. syrštině, konanou podle antiochejského ritu.

Viz též: staré východní církve

Dalibor Papoušek