mut‘a (JKI-I)
mut‘a (per. mot‘e) Dočasné manželství, praktikované už předislám. Araby. O m. se hovoří v koránu. V tradicích lze nalézt protichůdné interpretace – od potvrzení, že m. se pěstovala v době Muhammada, přes ty, podle nichž M. tuto praxi zakázal, až po zřejmě nejvěrohodnější, podle nichž m. zakázal teprve chalífa Umar. Ulamá rovněž vedli o m. disputace, později však sunnitské práv. mazhaby m. zakázaly. Do své práv. nauky ji zahrnula ší‘a, hl. stoupenci isná ašaríje. M. se uzavírá na základě smlouvy, obsahující délku trvání a výšku finanční kompenzace za jeho rozvázání (mahr). Žena nemusí mít souhlas otce či jiné autority rodiny, pokud není panna. Muž smí uzavřít m. i tehdy, je-li řádně ženat s 1-4 zákonnými manželkami. Prodloužení m. není možné a vyžaduje nový kontrakt s novým mahrem. Partneři nemohou po sobě ze zákona dědit, není-li to výslovně uvedeno v kontraktu. Po rozvázání m. se žena 45 dní nesmí vdát; děti vzešlé z m. patří otci. M. se v ší‘itském prostředí praktikuje dodnes a je možné ji chápat jako liberálnější a právně zakotvený přístup k otázce mimomanželské promiskuity. V sunnitských zemích se sekulárními legislativami je m. zakázána.
Viz též: sexualita