neděle (JKI-K)
neděle (lat. Dominica, dies Domini – den Páně) V kř. církvích patří mezi svátky, kdy se věřící účastní bohoslužeb a zdržují se výdělečných prací, pokud nejsou nutné.V kat. církvi je účast na bohoslužbě povinná. Lze předpokládat vazby na pohanský den slunce (dies Solis), který byl křesťany interpretován jako den Krista, tj. den slunce spravedlnosti (Mal 4, 2). Svěcení n. na památku vzkříšení Krista se datuje od apoštolských dob (Sk 20, 7; 1K 16, 2). Příkaz o svěcení jednoho dne v týdnu, obsažený v Desateru, souvisí s bibl. mýtem o stvoření. Sedmý den Bůh odpočinul „ode všeho díla svého“ (Gn 2, 2) a Židé i křesťané toto přikázání přijali. Ve Starém zákoně (bible) byla dnem Páně sobota (šabat), v Novém zákoně neděle. Rozdíl se začal projevovat na přelomu 1.-2. stol., ale hl. důvodem bylo spojování neděle se zmrtvýchvstáním Krista jako dnem radosti (tak už u sv. Ignatia, asi 35 - asi 107, biskupa antiochejského).