nevěřící (JKI-I)

nevěřící (arab. káfir, pl. kuffár) Práv. termín pro jinověrce, podle některých autorit právní vědy i pro určité případy nedobrých muslimů. Je to neutrální termín, odlišný od heretika (zindík, hereze), odpadlíka (murtadd) či polyteisty (mušrik, polyteismus). Káfir byl v klasickém islámu ryze práv. kategorií s ekonomickým a polit. obsahem, který se vztahoval především na Židy a křesťany. Pejorativní význam získal až během křížových výprav, kdy poklesla tolerance muslimů vůči n. Káfir se stal hanlivým označením kř. nepřítele (od káfir vznikla per. zkomolenina gabr, resp. gaur, turecky giavur – odtud slovanské ďaur během evrop.-osmanské konfrontace). Arab. pojem káfir pronikl i do špan. cafre (nevzdělanec) a franc. cafard (pokrytec), též jako název jihoafrického etnika Kafrů (resp. Zulukafrů), které nepřijalo islám. Dnes je pojem používán teoretiky fundamentalismu v nejširším a hanlivém smyslu.

Miloš Mendel

Viz též: pohan (JKI-J), pohan (JKI-K)