promluva (JKI-I)
promluva (arab. chutba) Řeč pronášená chatíbem na shromáždění věřících v mešitě v pátek nebo jiný sváteční den. Tehdy společnou modlitbu předchází, v menším rozsahu ve všední den modlitbu následuje. P. se pronáší z kazatelny (arab. minbar). V počátcích islámu vedli páteční shromáždění sami chalífové či správci větších oblastí nebo měst. S těmito shromážděními byly spojeny i audience a vyřizování záležitostí veřejného zájmu. P. se zpravidla skládá ze dvou částí: 1. exegeze určité části koránu nebo myšlenky, jejíž obsah bývá interpretován v souladu se současnými poměry a názorovou orientací mluvčího; 2. p. liturg. rázu (oslava Proroka a čtyř „správně vedených“ chalífů apod.). Značná pozornost patří i formálním stránkám vystoupení (zvláštní oděv včetně turbanu, rituální odlišnosti čtyř práv. škol, důraz na dokonalost gramatického a rétorického zvládnutí arabštiny). Státní moc se vždy snažila o kontrolu obsahu p., protože páteční p. se využívá jako prostředek polit. a soc. komunikace a mobilizace. Dnes tak činí radikální kazatelé islám. fundamentalismu, zatímco stát se snaží o propagaci vlastních idejí prostřednictvím p. konformních chatíbů. Ve většině islám. zemí p. pravidelně vysílají sdělovací prostředky.
Viz též: homiletika (JKI-K)