ribát (JKI-I)

ribát (odvoz. od arab. rabata – vázat, svazovat, být umístěn, zaujmout pozici, postavit se někomu v boji) Zpravidla kamenná staba pevnostního typu. R. má v dějinách několik významů:

1. Místo či skromná stavba, poustevna, sloužící k shromažďování se za zbožným účelem, kam se uchylovali záhidové. Někdy se překládá jako řád či řádový dům, v kterém žily skupiny asketů (askeze). V tom smyslu lze r. srovnat s příbytky kř. chudých mnišských řádů.

2. Řádová pevnost nebo klášter, soustava budov, v nichž žili bojovní murábité, kteří odešli (hidžra) z bezvěrecké společnosti a bojovným džihádem uskutečňovali ideje svého kazatele. R. byly obdobou hradů či garnizon, které si v kř. Evropě stavěly bojovné rytířské řády.

3. Pomezní hrad na hranici dár al-islámu a území ovládaného mušriky (polyteismus) – Berbery, Tuáregy nebo negroidními etniky na jihozáp. Sahaře. Práv. autority tento typ společ. funkce – ribát jako ostrahu hranic – vyzdvihují, ale šarí‘a jasně nespecifikuje její práv. vymezení. Šlo o dočasný jev, který ve 13.-14. stol. vymizel.

Miloš Mendel