dár al-islám (JKI-I)

dár al-islám (arab. příbytek islámu) Termín islám. polit. teorie, zákl. geopolit. schéma, vymezující spolu s pojmem dár al-harb (příbytek války) místo islámu ve svět. kontextu, území pod kontrolou obce věřících či chalífátu, na němž panuje šarí‘a. Povinností chalífy bylo zajistit šíření islámu formou džihádu na území dár al-harb pod nadvládou nevěřících. Obyvateli d.i. mohou být i jinověrci, nikoli však polyteisté a heretici. Dár al-harb je aktuálně nebo potenciálně cílem všech forem džihádu, jeho obyvatelé mají být nejprve vyzváni k přijetí islámu (výzva ke konverzi), při opakovaném nezdaru lze použít donucovací prostředky, včetně usmrcení. Toto zákl. bipolární vidění světa se však uplatňovalo pouze v období první vlny džihádů, ale ani tehdy se přísné legislativní normy neuplatňovaly všude. Idea vztahu d.i. k dár al-harb jako Bohem posvěcené expanze s cílem zajistit, aby boží zjevení přijalo veškeré lidstvo, postupně ztratila pův. náplň. Represivní vztah k neislám. okolí od pol. 8. stol. zeslábl a aktivní přístup k dár al-harb se omezil na misijní činnost. Muslim. moc dlouho tolerovala i státy křížových rytířů na území d.i. v Levantě (křížové výpravy) a neusilovala o systematickou násilnou konverzi na nově dobytých územích (např. Osmanská říše na Balkáně). Klasická islám. polit. teorie počítá pouze s šířením moci chalífátu, nikoli s porážkami a ztrátami ve prospěch dár al-harb. Eventualitu pádu obce či chalífátu do rukou nevěřících korán ani právní věda neřeší. Proto pád d.i. do rukou koloniální Evropy vytvořil situaci, kterou duchovenstvo zprvu nebylo schopno řešit vzhledem k omezení idžtihádu. Evrop. impakt zásadně urychlil rozvoj islám. reformismu v jeho umírněné teoret. i radikální bojovné podobě; ústřední byla otázka statutu islám. území pod cizí nadvládou (Sajjid Ahmad Chán). Radikální náb. reakce na okupaci d.i. jinověrci (sev. Afrika, Indie, Súdán, Kavkaz) se soustředila na koncept obranného džihádu nebo na odchod celých skupin a etnik z území ovládaného nevěřícími (hidžra, Abd al-Kádir, fulbské džihády, mahdíja).

Miloš Mendel