uwajsíja (Islam)

uwajsíja – neformální súfijský proud (súfismus). Mezi desítkami mystických řádů (taríqa) a stovkami jejich lokálních odnoží má uwajsíja zcela výjimečné postavení. Toto neformální bratrstvo se hlásí k pololegendární postavě jemenského světce, šajcha Uwajse al-Qáráního. Uwajs byl současníkem proroka Muhammada, a přestože se s ním nikdy osobně nesetkal, přijal jeho učení a nechal se vést jeho příkladem. Prorok jej, jak tvrdil, inspiroval na dálku – tedy telepaticky (zázraky). Uwajsíja dosáhla velkého rozšíření především ve střední Asii. Ostatně v příbězích mnoha šajchů různých taríq najdeme obdobný moment: Súfí (derviš) je veden mistrem, který zemřel řadu let před jeho narozením, nebo je jeho současníkem, ale dlí na zcela opačném konci islámského světa. Ukázkovým příkladem mystika, který dospěl ke svému hlubokému poznání a moudrosti bez vedení žijícího učitele, stál zcela mimo institucionalizovaný rámec súfijských řádů své doby a tedy představuje přímo archetyp uwajsího, byl velký perský básník Faríduddín Muhammad z Nišápúru v Chorásánu, přezdívaný podle své lékárnické a drogistické profese Faríduddín ʻAttár. Podle autora slavného pozdního mystického kompendia Nafahát al-uns šajcha ʻAbdarrahmána Džámího byla ʻAttárovým zasvětitelem „světelná bytost“ Husajna ibn Mansúr al-Halládže (umučeného r. 922). Přední znalec islámské mystiky a filozofie Henri Corbin k tomu výstižně dodává: „ʻAttár vedený a zasvěcený ‚světelnou bytostí‘, andělem Mansúra Halládže, dospívá k ‚Mansúrovi svého bytí‘ a na posledních padesáti působivých stránkách svého díla ‚Hajládž-Náme‘ se sám stává Mansúrem.“ Z řad súfijů směru uwajsíje vzešlo mnoho zdatných snopravců (výklad snů), věštců (věštění) i lidových léčitelů (prorocká medicína). V souvislosti se schopnostmi telepatie, jimiž prosluli, se k tomuto proudu obrací zvýšená pozornost zejména v posledních letech.

Dále k tématu

  • Kropáček, Luboš. Súfismus: Dějiny islámské mystiky. Praha: Vyšehrad, 2008;
  • Nasr, Seyyed Hossein. Záhrada pravdy: Vízia a prísľub súfizmu, mystickej tradície islámu. Přel. Milan Špak. Praha: Malvern, 2022;
  • Ostřanský, Bronislav. Hledání skrytého pokladu: Antologie komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2008.

Bronislav Ostřanský