Církev Nový Život: Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
 
(Není zobrazeno 39 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 6: Řádek 6:
   
 
</div>
  
</div>
−
Církev Nový Život je protestantskou evangelikální církví, jejíž počátky sahají do osmdesátých let 20. století. První a nadlouho jediný sbor vznikl v Ústí nad Labem v roce 1989. Tento sbor se stal druhým výrazným společenstvím neocharismatického hnutí víry v české společnosti (prvním byla Voda živo­ta, dnešní Církev Slovo života). Ve svých posledních vyjádřeních se však Církev Nový Život za součást hnutí víry nepovažuje a se zařazením do neocharismatického hnutí nesouhlasí. Díky misijnímu úsilí ústeckého sboru postupně vznikaly další sbory a roku 2013 byla Církev Nový Život registro­vána ministerstvem kultury (bez tzv. zvláštních práv).
 +
Církev Nový Život je [[protestantismus (JKI-K)|protestantskou]] [[evangelikálové (JKI-K)|evangelikální]] církví, jejíž počátky sahají do osmdesátých let 20. století. První a nadlouho jediný sbor vznikl v Ústí nad Labem v roce 1989. Tento sbor se stal druhým výrazným společenstvím neocharismatického hnutí víry v české společnosti (prvním byla Voda živo­ta, dnešní [[Církev Slovo života|Církev Slovo života]]). Ve svých posledních vyjádřeních se však Církev Nový Život za součást hnutí víry nepovažuje a se zařazením do neocharismatického hnutí nesouhlasí. Díky misijnímu úsilí ústeckého sboru postupně vznikaly další sbory a roku 2013 byla Církev Nový Život registro­vána ministerstvem kultury (bez tzv. zvláštních práv).
−  
−
 
  
   
 
== Religionistická charakteristika Církve Nový Život ==
  
== Religionistická charakteristika Církve Nový Život ==
   
−
Při svém vzniku byl sbor Nový Život v Ústí nad Labem nesen podobnými důrazy charismatického a neocharismatického hnutí jako rychle rostoucí společenství kolem Dana Drápala (*1949), vikáře Českobratrské církve evangelické v Praze na Maninách (více v hesle Církev Křesťanská společenství). Podobně jako v případě sboru v Praze na Maninách také v Ústí nad Labem tvořili jádro vznikajícího společenství bývalí členové etablované deno­minace – v tomto případě Církve bratrské. A podobně jako na maninské společenství měl na ústecký sbor vliv neocharismatický učitel Derek Prince, berlínské Společenství na cestě nebo australský misionář Steve Ryder (více o Ryderovi v hesle Církev Nová naděje). Navzdory těmto podobnostem se ale ústecký sbor Nový Život ke svazku Křesťanských společenství, do něhož se ve svobodných poměrech maninské společenství rozrostlo, nepřipojil. Od roku 1991 se nadto ve sboru Nový Život pod vedením pastora Mikuláše Töröka projevila zásadní orientace na neocharismatické hnutí víry (více v hesle Církev Slovo života). Nový Život byl ovlivněn především budapešťským Sborem víry.
 +
Při svém vzniku byl sbor Nový Život v Ústí nad Labem nesen podobnými důrazy charismatického a neocharismatického hnutí jako rychle rostoucí společenství kolem Dana Drápala (*1949), vikáře [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]] v Praze na Maninách (viz [[Církev Křesťanská společenství|Církev Křesťanská společenství]]). Podobně jako v případě sboru v Praze na Maninách také v Ústí nad Labem tvořili jádro vznikajícího společenství bývalí členové etablované deno­minace – v tomto případě [[Církev bratrská|Církve bratrské]]. A podobně jako na maninské společenství měl na ústecký sbor vliv neocharismatický učitel Derek Prince, berlínské Společenství na cestě nebo australský misionář Steve Ryder (více o Ryderovi v hesle [[Církev Nová naděje|Církev Nová naděje]]). Navzdory těmto podobnostem se ale ústecký sbor Nový Život ke svazku [[Církev Křesťanská společenství|Křesťanských společenství]], do něhož se ve svobodných poměrech maninské společenství rozrostlo, nepřipojil. Od roku 1991 se nadto ve sboru Nový Život pod vedením [[pastor (JKI-K)|pastora]] Mikuláše Töröka projevila zásadní orientace na neocharismatické hnutí víry (viz [[Církev Slovo života|Církev Slovo života]]). Nový Život byl ovlivněn především budapešťským Sborem víry.
   
−
Sbor víry v Budapešti byl založen a je dosud veden pastorem Sándorem Némethem (*1950). Németh se v sedmdesátých letech 20. století účastnil činnosti charismatické katolické obnovy v Maďarsku a studoval římskokatolický seminář. S katolickou církví se ale roku 1977 rozešel kvůli otázce křtu dětí a téhož roku se on i jeho manželka Judit nechali (znovu) pokřtít jako dospělí, a to ponořením. Po sezná­me­ní s britským pastorem a učitelem neocharismatického hnutí Derekem Princem (1915–2003) založil Németh církevní společenství v Budaörs na předměstí Budapešti. Při své cestě do Spojených států roku 1980 byli Németh i jeho manžel­ka ve sboru Princova přítele Jima Crofta ve Fort Lauderdale na Floridě ustanoveni za pastory a povzbuzeni pro misijní práci v Maďarsku. Téhož roku budapešťské spole­čenství přijalo název Sbor víry a přihlásilo se k neocharismatickému hnutí víry, inspirované­mu americkým pastorem Kennethem E. Haginem (1917–2003). Podrobnější pojednání o Haginovi a o hnutí víry je v hesle o Církvi Slovo života.
 +
Sbor víry v Budapešti byl založen a je dosud veden pastorem Sándorem Némethem (*1950). Németh se v sedmdesátých letech 20. století účastnil činnosti charismatické katolické obnovy v Maďarsku a studoval římskokatolický seminář. S katolickou církví se ale roku 1977 rozešel kvůli otázce [[křest (JKI-K)|křtu]] dětí a téhož roku se on i jeho manželka Judit nechali (znovu) pokřtít jako dospělí, a to ponořením. Po sezná­me­ní s britským pastorem a učitelem neocharismatického hnutí Derekem Princem (1915–2003) založil Németh církevní společenství v Budaörs na předměstí Budapešti. Při své cestě do Spojených států roku 1980 byli Németh i jeho manžel­ka ve sboru Princova přítele Jima Crofta ve Fort Lauderdale na Floridě ustanoveni za pastory a povzbuzeni pro misijní práci v Maďarsku. Téhož roku budapešťské spole­čenství přijalo název Sbor víry a přihlásilo se k neocharismatickému hnutí víry, inspirované­mu americkým pastorem [[Církev Slovo života|Kennethem E. Haginem]] (1917–2003).
   
−
Ačkoliv Sbor víry nebyl oficiálně uznán maďarským státem, a náboženské aktivity tedy nemohl vykonávat veřejně, společenství poměrně rychle rostlo a počet jeho členů ještě v osmdesátých letech dosáhl dvou tisíc. Vliv sboru už tehdy překračoval Budapešť. Ve svobodných poměrech a po uznání státem roku 1989 se růst Sboru víry ještě zrychlil a současná návštěvnost boho­služeb v Budapešti se odhaduje asi na 12–15 tisíc lidí. Roku 1998 sbor otevřel vlastní budovu. V dalších sborech a skupinách (celkem je jich v Maďarsku snad až 250), jejichž vznik budapešťský Sbor víry podnítil, se schází dalších asi 40 tisíc lidí, celá církev vlastní asi dvě desítky budov. Roku 1997 začala zřizovat školy a v současné době provozuje několik mateř­ských i základních škol a také teo­logickou kolej (Akademii svatého Pavla). Od roku 2001 má vlastní televizní vysílání. Vydává teologický časopis a společenský týdeník. Církev je známa i svou rozsáhlou charitativní čin­ností a působením ve prospěch Židů a Státu Izrael. Pří­mý vliv této církve se projevil v několika evropských zemích: v Německu, Rakousku, Srbsku nebo na Slovensku. V České republice čer­pala inspiraci z pastora Németha a budapešťského Sboru víry především dvě společenství: Církev víry (viz tam) a Církev Nový Život. K pastoru Némethovi a Sboru víry v Budapešti se hlásí též samostatné společenství Křesťanský sbor víry Havířov.
 +
Ačkoliv Sbor víry nebyl oficiálně uznán maďarským státem, a náboženské aktivity tedy nemohl vykonávat veřejně, společenství poměrně rychle rostlo a počet jeho členů ještě v osmdesátých letech dosáhl dvou tisíc. Vliv sboru už tehdy překračoval Budapešť. Ve svobodných poměrech a po uznání státem roku 1989 se růst Sboru víry ještě zrychlil a současná návštěvnost boho­služeb v Budapešti se odhaduje asi na 12–15 tisíc lidí. Roku 1998 sbor otevřel vlastní budovu. V dalších sborech a skupinách (celkem je jich v Maďarsku snad až 250), jejichž vznik budapešťský Sbor víry podnítil, se schází dalších asi 40 tisíc lidí, celá církev vlastní asi dvě desítky budov. Roku 1997 začala zřizovat školy a v současné době provozuje několik mateř­ských i základních škol a také teo­logickou kolej (Akademii svatého Pavla). Od roku 2001 má vlastní televizní vysílání. Vydává teologický časopis a společenský týdeník. Církev je známa i svou rozsáhlou charitativní čin­ností a působením ve prospěch Židů a Státu Izrael. Pří­mý vliv této církve se projevil v několika evropských zemích: v Německu, Rakousku, Srbsku nebo na Slovensku. V České republice čer­pala inspiraci z pastora Németha a budapešťského Sboru víry především dvě společenství: [[Církev víry|Církev víry]] a Církev Nový Život. K pastoru Némethovi a Sboru víry v Budapešti se hlásí též samostatné společenství Křesťanský sbor víry Havířov.
   
−
Na rozdíl od společenství, která se zformovala do Církve víry, vliv Sboru víry na společenství pod vedením pastora Töröka přibližně od roku 2005 slábl a kolem roku 2010 ustal docela. Tato počáteční inspirace je sice nadále patrná, ale nikoli rozhodující a církev působí jako zcela samostatné společenství. Popsanému vývoji společenství, které se dnes nazývá Církev Nový Život, odpovídá i postupná změna jeho veřejného působení. Hromadné misijní akce z první poloviny devadesátých let 20. století – například evangelizace s americkým uzdravujícím kazatelem Maheshem Chavdou (*1946) nebo s indic­kým evangelistou Sadhuem Sundarem Selvarajem – vzbudily značný zájem veřejnosti, ale způsobily i nepřátelské postoje vůči sboru. Projevily se zvláště roku 1994 v sérii skanda­lizujících mediálních kauz. Z tohoto důvodu a také kvůli malé úspěšnosti těchto misijních metod během let výrazně ubylo hromadných pouličních akcí a církev se ve své veřejné prezentaci soustře­ďuje spíše na přednášky a hudeb­ní či divadelní vystoupení. Misijní záměr se uskutečňuje především v navazo­vání a rozvíjení osobních vztahů. Církev vykonává i sociální a charitativní činnost.
 +
Na rozdíl od společenství, která se zformovala do [[Církev víry|Církve víry]], vliv Sboru víry na společenství pod vedením pastora Töröka přibližně od roku 2005 slábl a kolem roku 2010 ustal docela. Tato počáteční inspirace je sice nadále patrná, ale nikoli rozhodující a církev působí jako zcela samostatné společenství. Popsanému vývoji společenství, které se dnes nazývá Církev Nový Život, odpovídá i postupná změna jeho veřejného působení. Hromadné misijní akce z první poloviny devadesátých let 20. století – například evangelizace s americkým uzdravujícím kazatelem Maheshem Chavdou (*1946) nebo s indic­kým evangelistou Sadhuem Sundarem Selvarajem – vzbudily značný zájem veřejnosti, ale způsobily i nepřátelské postoje vůči sboru. Projevily se zvláště roku 1994 v sérii skanda­lizujících mediálních kauz. Z tohoto důvodu a také kvůli malé úspěšnosti těchto misijních metod během let výrazně ubylo hromadných pouličních akcí a církev se ve své veřejné prezentaci soustře­ďuje spíše na přednášky a hudeb­ní či divadelní vystoupení. Misijní záměr se uskutečňuje především v navazo­vání a rozvíjení osobních vztahů. Církev vykonává i sociální a charitativní činnost.
   
−
Jako mnoho neocharismatických církevních útvarů trvá i Církev Nový Život na tom, že společenství věřících má být podřízeno boží vládě prostřednictvím Bible jako „božího slova“ a pro­střednictvím lidí, povolaných Bohem a nadpřirozeně vybavených svatým Duchem. Z tohoto přesvědčení vychází povinnost členů církve respektovat její vedení a učení. Vedení církve (pastoři, členové Rady Církve Nový Život a vedoucí pastor) rozhodují o členství jednotlivých věřících. Vedoucí pastor ne­může být odvolán a sám jmenuje své nejbližší spolupracovníky (Radu Církve Nový Život). Typický pro neocharismatické hnutí je také zdvořilý a respektující, ale nijak vřelý přístup k ostatním křesťanským církvím. Zapojení do některé formy spolupráce mezi církvemi je tak spíše výjimkou.
 +
Jako mnoho neocharismatických církevních útvarů trvá i Církev Nový Život na tom, že společenství věřících má být podřízeno boží vládě prostřednictvím [[bible (JKI-K)|Bible]] jako „božího slova“ a pro­střednictvím lidí, povolaných [[Bůh (JKI-K)|Bohem]] a nadpřirozeně vybavených [[Duch svatý (JKI-K)|svatým Duchem]]. Z tohoto přesvědčení vychází povinnost členů církve respektovat její vedení a učení. Vedení církve ([[pastor (JKI-K)|pastoři]], členové Rady Církve Nový Život a vedoucí pastor) rozhodují o členství jednotlivých věřících. Vedoucí pastor ne­může být odvolán a sám jmenuje své nejbližší spolupracovníky (Radu Církve Nový Život). Typický pro neocharismatické hnutí je také zdvořilý a respektující, ale nijak vřelý přístup k ostatním křesťanským církvím. Zapojení do některé formy spolupráce mezi církvemi je tak spíše výjimkou.
   
−
V Církvi Nový Život se tak projevují všechny tři hlavní rysy neocharismatického hnutí. Na prvním místě jsou to důrazy hnutí víry na sebepochopení křesťana jako božího dítěte, který může svého Otce, Boha, s nepochybující vírou žádat o naplnění všech svých potřeb. O teologii hnutí víry podrobněji pojednává kapitola Církev Slovo života. V úvodní kapitole s názvem Evangelikalismus jsou zmíněny další dva rysy neocharismatic­kého hnutí: důraz na evangelizaci, již má provázet uzdravování, prorokování, vymítání démo­nů a další projevy boží moci, a pojetí církve jako neformálního svazku sborů, spojených niko­liv byrokratickou strukturou, církevními řády nebo společnými dogmaty, ale nezpochybnitel­nou autoritou božího služebníka, který je duchovně vybaven („pomazán“) k tomu, aby tomu­to svazku sborů sloužil v roli apoštola.
 +
V Církvi Nový Život se tak projevují všechny tři hlavní rysy neocharismatického hnutí. Na prvním místě jsou to důrazy hnutí víry na sebepochopení křesťana jako božího dítěte, který může svého Otce, Boha, s nepochybující vírou žádat o naplnění všech svých potřeb. O teologii hnutí víry podrobněji pojednává heslo [[Církev Slovo života|Církev Slovo života]]. Dalšími rysy neocharismatic­kého hnutí jsou důraz na evangelizaci, již má provázet uzdravování, prorokování, vymítání démo­nů a další projevy boží moci, a pojetí [[církev (JKI-K)|církve]] jako neformálního svazku sborů, spojených niko­liv byrokratickou strukturou, církevními řády nebo společnými dogmaty, ale nezpochybnitel­nou autoritou božího služebníka, který je duchovně vybaven („pomazán“) k tomu, aby tomu­to svazku sborů sloužil v roli [[apoštol (JKI-K)|apoštola]].
   
 
== Historie Církve Nový Život ==
  
== Historie Církve Nový Život ==
   
−
Sbor Nový Život v Ústí nad Labem vznikl v prosinci roku 1989 ze skupiny křesťanů, jejíž jádro v počtu asi třinácti lidí se vytvářelo během druhé poloviny osmdesátých let z vysokoškolských studentů a dalších pře­vážně mladých křesťanů často s původním zázemím v ústeckém sboru Církve bratrské. Samostatný a nezávislý (tedy „svobodný“) sbor Nový Život
 +
Sbor Nový Život v Ústí nad Labem vznikl v prosinci roku 1989 ze skupiny křesťanů, jejíž jádro v počtu asi třinácti lidí se vytvářelo během druhé poloviny osmdesátých let z vysokoškolských studentů a dalších pře­vážně mladých křesťanů často s původním zázemím v ústeckém sboru [[Církev bratrská|Církve bratrské]]. Samostatný a nezávislý (tedy „svobodný“) sbor Nový Život byl v Ústí nad Labem ustaven 19. prosince 1989. Sbor na počátku vedl Pavel Tošovský (*1962), ale již roku 1991 se do vedení prosadil Mikuláš Török (*1957) a setrval v něm až dosud. Naopak Tošovský se roku 2008 se sborem rozešel.
   
−
Roku 1994 se sbor stal občanským sdružením s názvem Křesťanská společnost Nový Život. Během dalších let se nedělní bohoslužby začaly konat na dalších čtyřech místech (Teplice, Náchod, Praha a Havířov), v dalších šesti městech se místní skupiny scházejí ve všední dny či nepravidelně. V Náchodě se církvi podařilo získat do vlastnictví nemovitost. Společenství bylo ministerstvem kultury registrováno jako církev roku 2013 (první žádost o registraci byla v roce 2010 církví stažena) a Mikuláš Török se stal jejím vedoucím pastorem.
 +
Roku 1994 se sbor stal občanským sdružením s názvem Křesťanská společnost Nový Život. Během dalších let se nedělní bohoslužby začaly konat na dalších čtyřech místech (Teplice, Náchod, Praha a Havířov), v dalších šesti městech se místní skupiny scházejí ve všední dny či nepravidelně. V Náchodě se církvi podařilo získat do vlastnictví nemovitost. Společenství bylo ministerstvem kultury registrováno jako církev roku 2013 (první žádost o registraci byla v roce 2010 církví stažena) a Mikuláš Török se stal vedoucím pastorem.
−  
−
 
  
   
 
== Organizace církve ==
  
== Organizace církve ==
   
  +
Společenství, jehož současný název je Církev Nový Život, bylo dlouho tvořeno jediným sborem v Ústí nad Labem. Dominantní postavení tohoto sboru v církvi trvá dosud. Ústecký sbor je nejen domovským sborem vedoucího [[pastor (JKI-K)|pastora]], ale je rovněž početně nejsilnějším.
−
 
  
−  
−
Společenství, jehož současný název je Církev Nový Život, bylo dlouho tvořeno jediným sborem v Ústí nad Labem. Dominantní postavení tohoto sboru v církvi trvá dosud. Ústecký sbor je nejen domovským sborem vedoucího pastora, ale je rovněž početně nejsilnějším.
  
−  
−
 
  
   
 
=== Církevní sbory ===
  
=== Církevní sbory ===
   
−
Církev Nový Život se chápe jako jediný celek, ve kterém nejsou jednotlivé sbory samostatné a jejich zakládání, správa i případné sdružování či začleňování do jiných probíhá dle aktuálních potřeb. V současnosti lze hovořit o pěti místech s pravidelnými bohoslužbami (shromážděními) Církve Nový Život, další sbory či skupiny jsou jim podřízené.
 +
Církev Nový Život se chápe jako jediný celek, ve kterém nejsou jednotlivé sbory samostatné a jejich zakládání, správa i případné sdružování či začleňování do jiných probíhá dle aktuálních potřeb. V současnosti lze hovořit o pěti místech s pravidelnými bohoslužbami (shromážděními) Církve Nový Život, další sbory či skupiny jsou jim podřízené.
   
 
=== Počet věřících ===
  
=== Počet věřících ===
   
−
Členstvo Církve Nový Život není podchyceno prostřednictvím údajů ze sčítání lidu. Podle vnitrocírkevní statistiky má Církev Nový Život v současnosti více než 300 dospělých členů; více než 90 % z nich bylo získáno evangelizační činností, nikoli přechodem z jiných církví.
 +
Členstvo Církve Nový Život nebylo až do roku 2011 podchyceno prostřednictvím údajů ze sčítání lidu. Podle vnitrocírkevní statistiky měla Církev Nový Život více než 300 dospělých členů; více než 90 % z nich bylo získáno evangelizační činností, nikoli přechodem z jiných církví. V roce 2021 se k církvi v rámci sčítání lidu přihlásilo 49 osob.
−  
−
 
  
   
 
== Literatura ==
  
== Literatura ==
Řádek 54: Řádek 44:
   
 
Oficiální internetové stránky: http://www.novyzivot.cz/<br />
  
Oficiální internetové stránky: http://www.novyzivot.cz/<br />
  +
[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=12844&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
−
 <br />
  
−
 <br />
  
−
[http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=12844&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
  
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
  
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
Řádek 63: Řádek 51:
 
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
  
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
 
[[Kategorie:CCNS]]
  
[[Kategorie:CCNS]]
−  
−  

Aktuální verze z 24. 10. 2024, 18:40

Církev Nový Život

Církev Nový Život je protestantskou evangelikální církví, jejíž počátky sahají do osmdesátých let 20. století. První a nadlouho jediný sbor vznikl v Ústí nad Labem v roce 1989. Tento sbor se stal druhým výrazným společenstvím neocharismatického hnutí víry v české společnosti (prvním byla Voda živo­ta, dnešní Církev Slovo života). Ve svých posledních vyjádřeních se však Církev Nový Život za součást hnutí víry nepovažuje a se zařazením do neocharismatického hnutí nesouhlasí. Díky misijnímu úsilí ústeckého sboru postupně vznikaly další sbory a roku 2013 byla Církev Nový Život registro­vána ministerstvem kultury (bez tzv. zvláštních práv).

Religionistická charakteristika Církve Nový Život

Při svém vzniku byl sbor Nový Život v Ústí nad Labem nesen podobnými důrazy charismatického a neocharismatického hnutí jako rychle rostoucí společenství kolem Dana Drápala (*1949), vikáře Českobratrské církve evangelické v Praze na Maninách (viz Církev Křesťanská společenství). Podobně jako v případě sboru v Praze na Maninách také v Ústí nad Labem tvořili jádro vznikajícího společenství bývalí členové etablované deno­minace – v tomto případě Církve bratrské. A podobně jako na maninské společenství měl na ústecký sbor vliv neocharismatický učitel Derek Prince, berlínské Společenství na cestě nebo australský misionář Steve Ryder (více o Ryderovi v hesle Církev Nová naděje). Navzdory těmto podobnostem se ale ústecký sbor Nový Život ke svazku Křesťanských společenství, do něhož se ve svobodných poměrech maninské společenství rozrostlo, nepřipojil. Od roku 1991 se nadto ve sboru Nový Život pod vedením pastora Mikuláše Töröka projevila zásadní orientace na neocharismatické hnutí víry (viz Církev Slovo života). Nový Život byl ovlivněn především budapešťským Sborem víry.

Sbor víry v Budapešti byl založen a je dosud veden pastorem Sándorem Némethem (*1950). Németh se v sedmdesátých letech 20. století účastnil činnosti charismatické katolické obnovy v Maďarsku a studoval římskokatolický seminář. S katolickou církví se ale roku 1977 rozešel kvůli otázce křtu dětí a téhož roku se on i jeho manželka Judit nechali (znovu) pokřtít jako dospělí, a to ponořením. Po sezná­me­ní s britským pastorem a učitelem neocharismatického hnutí Derekem Princem (1915–2003) založil Németh církevní společenství v Budaörs na předměstí Budapešti. Při své cestě do Spojených států roku 1980 byli Németh i jeho manžel­ka ve sboru Princova přítele Jima Crofta ve Fort Lauderdale na Floridě ustanoveni za pastory a povzbuzeni pro misijní práci v Maďarsku. Téhož roku budapešťské spole­čenství přijalo název Sbor víry a přihlásilo se k neocharismatickému hnutí víry, inspirované­mu americkým pastorem Kennethem E. Haginem (1917–2003).

Ačkoliv Sbor víry nebyl oficiálně uznán maďarským státem, a náboženské aktivity tedy nemohl vykonávat veřejně, společenství poměrně rychle rostlo a počet jeho členů ještě v osmdesátých letech dosáhl dvou tisíc. Vliv sboru už tehdy překračoval Budapešť. Ve svobodných poměrech a po uznání státem roku 1989 se růst Sboru víry ještě zrychlil a současná návštěvnost boho­služeb v Budapešti se odhaduje asi na 12–15 tisíc lidí. Roku 1998 sbor otevřel vlastní budovu. V dalších sborech a skupinách (celkem je jich v Maďarsku snad až 250), jejichž vznik budapešťský Sbor víry podnítil, se schází dalších asi 40 tisíc lidí, celá církev vlastní asi dvě desítky budov. Roku 1997 začala zřizovat školy a v současné době provozuje několik mateř­ských i základních škol a také teo­logickou kolej (Akademii svatého Pavla). Od roku 2001 má vlastní televizní vysílání. Vydává teologický časopis a společenský týdeník. Církev je známa i svou rozsáhlou charitativní čin­ností a působením ve prospěch Židů a Státu Izrael. Pří­mý vliv této církve se projevil v několika evropských zemích: v Německu, Rakousku, Srbsku nebo na Slovensku. V České republice čer­pala inspiraci z pastora Németha a budapešťského Sboru víry především dvě společenství: Církev víry a Církev Nový Život. K pastoru Némethovi a Sboru víry v Budapešti se hlásí též samostatné společenství Křesťanský sbor víry Havířov.

Na rozdíl od společenství, která se zformovala do Církve víry, vliv Sboru víry na společenství pod vedením pastora Töröka přibližně od roku 2005 slábl a kolem roku 2010 ustal docela. Tato počáteční inspirace je sice nadále patrná, ale nikoli rozhodující a církev působí jako zcela samostatné společenství. Popsanému vývoji společenství, které se dnes nazývá Církev Nový Život, odpovídá i postupná změna jeho veřejného působení. Hromadné misijní akce z první poloviny devadesátých let 20. století – například evangelizace s americkým uzdravujícím kazatelem Maheshem Chavdou (*1946) nebo s indic­kým evangelistou Sadhuem Sundarem Selvarajem – vzbudily značný zájem veřejnosti, ale způsobily i nepřátelské postoje vůči sboru. Projevily se zvláště roku 1994 v sérii skanda­lizujících mediálních kauz. Z tohoto důvodu a také kvůli malé úspěšnosti těchto misijních metod během let výrazně ubylo hromadných pouličních akcí a církev se ve své veřejné prezentaci soustře­ďuje spíše na přednášky a hudeb­ní či divadelní vystoupení. Misijní záměr se uskutečňuje především v navazo­vání a rozvíjení osobních vztahů. Církev vykonává i sociální a charitativní činnost.

Jako mnoho neocharismatických církevních útvarů trvá i Církev Nový Život na tom, že společenství věřících má být podřízeno boží vládě prostřednictvím Bible jako „božího slova“ a pro­střednictvím lidí, povolaných Bohem a nadpřirozeně vybavených svatým Duchem. Z tohoto přesvědčení vychází povinnost členů církve respektovat její vedení a učení. Vedení církve (pastoři, členové Rady Církve Nový Život a vedoucí pastor) rozhodují o členství jednotlivých věřících. Vedoucí pastor ne­může být odvolán a sám jmenuje své nejbližší spolupracovníky (Radu Církve Nový Život). Typický pro neocharismatické hnutí je také zdvořilý a respektující, ale nijak vřelý přístup k ostatním křesťanským církvím. Zapojení do některé formy spolupráce mezi církvemi je tak spíše výjimkou.

V Církvi Nový Život se tak projevují všechny tři hlavní rysy neocharismatického hnutí. Na prvním místě jsou to důrazy hnutí víry na sebepochopení křesťana jako božího dítěte, který může svého Otce, Boha, s nepochybující vírou žádat o naplnění všech svých potřeb. O teologii hnutí víry podrobněji pojednává heslo Církev Slovo života. Dalšími rysy neocharismatic­kého hnutí jsou důraz na evangelizaci, již má provázet uzdravování, prorokování, vymítání démo­nů a další projevy boží moci, a pojetí církve jako neformálního svazku sborů, spojených niko­liv byrokratickou strukturou, církevními řády nebo společnými dogmaty, ale nezpochybnitel­nou autoritou božího služebníka, který je duchovně vybaven („pomazán“) k tomu, aby tomu­to svazku sborů sloužil v roli apoštola.

Historie Církve Nový Život

Sbor Nový Život v Ústí nad Labem vznikl v prosinci roku 1989 ze skupiny křesťanů, jejíž jádro v počtu asi třinácti lidí se vytvářelo během druhé poloviny osmdesátých let z vysokoškolských studentů a dalších pře­vážně mladých křesťanů často s původním zázemím v ústeckém sboru Církve bratrské. Samostatný a nezávislý (tedy „svobodný“) sbor Nový Život byl v Ústí nad Labem ustaven 19. prosince 1989. Sbor na počátku vedl Pavel Tošovský (*1962), ale již roku 1991 se do vedení prosadil Mikuláš Török (*1957) a setrval v něm až dosud. Naopak Tošovský se roku 2008 se sborem rozešel.

Roku 1994 se sbor stal občanským sdružením s názvem Křesťanská společnost Nový Život. Během dalších let se nedělní bohoslužby začaly konat na dalších čtyřech místech (Teplice, Náchod, Praha a Havířov), v dalších šesti městech se místní skupiny scházejí ve všední dny či nepravidelně. V Náchodě se církvi podařilo získat do vlastnictví nemovitost. Společenství bylo ministerstvem kultury registrováno jako církev roku 2013 (první žádost o registraci byla v roce 2010 církví stažena) a Mikuláš Török se stal vedoucím pastorem.

Organizace církve

Společenství, jehož současný název je Církev Nový Život, bylo dlouho tvořeno jediným sborem v Ústí nad Labem. Dominantní postavení tohoto sboru v církvi trvá dosud. Ústecký sbor je nejen domovským sborem vedoucího pastora, ale je rovněž početně nejsilnějším.

Církevní sbory

Církev Nový Život se chápe jako jediný celek, ve kterém nejsou jednotlivé sbory samostatné a jejich zakládání, správa i případné sdružování či začleňování do jiných probíhá dle aktuálních potřeb. V současnosti lze hovořit o pěti místech s pravidelnými bohoslužbami (shromážděními) Církve Nový Život, další sbory či skupiny jsou jim podřízené.

Počet věřících

Členstvo Církve Nový Život nebylo až do roku 2011 podchyceno prostřednictvím údajů ze sčítání lidu. Podle vnitrocírkevní statistiky měla Církev Nový Život více než 300 dospělých členů; více než 90 % z nich bylo získáno evangelizační činností, nikoli přechodem z jiných církví. V roce 2021 se k církvi v rámci sčítání lidu přihlásilo 49 osob.

Literatura

Oficiální internetové stránky: http://www.novyzivot.cz/
Zápis v Registru církví a náboženských společností MK ČR

Zdeněk R. Nešpor
Zdeněk Vojtíšek