Abduh, Muhammad (JKI-I)

Abduh, Muhammad (1849-1905) Egypt. představitel reformy islámu na konci 19. stol., žák a pokračovatel al-Afgháního (reformismus). Ve spise Risálat at-tawhíd (Pojednání o boží jedinosti, 1897) podal základy islám. věrouky, a to s cílem smířit islám s mentalitou a dynamikou moderní doby. Požadoval návrat ke zdrojům islámu, etice ctihodných předků (as-salaf as-sálih, salaf) a reflexi nad posvátným textem, zároveň ovšem odmítl jako přežitek slepé opakování a napodobování (taklíd). V duchu racionalismu soudil, že islám se nesmí dostat do sporu s rozumem. Pokud k tomu dochází, je třeba se vrátit k výchozím textům a hledat jejich racionální výklad. Odsoudil doktrínu predestinace, neboť posilovala fatalistickou mentalitu muslimů. Vzdor reformním postojům zůstal A. věrný teolog. a práv. směru aš‘aríja; ani jako muftí neprosadil žádné práv. inovace (novota). Jeho publicistické dílo, exegeze koránu, fatwy a promluvy odrážely intelektuální úsilí o morální a náb. obnovu, která měla být střední cestou mezi konzervatismem a modernismem. Na tomto poli A. učinil mnoho jako rektor al-Azharu.

Viz též: predestinace (JKI-K)

Zdeněk Müller