nová náboženská hnutí (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
(import JKI a Hind)
 
imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 24. 10. 2024, 18:41

nová náboženská hnutí Termín n.n.h. (New religious movements) se v odborné literatuře objevuje od konce 70. let. 20. stol. jako souhrnné označení některých kontroverzních náb. seskupení, která byla dříve označována nespecificky, jako např. nová spiritualita, netradiční náboženství, alternativní religiozita, nová náboženství, apod. Výraz n.n.h.shrnuje nově vzniklá, většinou z náb. základů vycházející uskupení, jež jsou svým myšlením, organizací a náb. praxí zpravidla odlišná od euroamer. modelu velkých církví. Odrážejí rostoucí pluralismus v duch. sféře evrop. kultury i v samém křesťanství, který se ztvárňuje v nových denominacích, spolcích, řádech, sektách. Obsah jejich názorů, které ne vždy mají formu uceleného učení, tvoří rozvedení a zdůraznění některého dílčího aspektu kř. zvěsti, nebo – ve většině případů – synkretické spojování mnoha různých vlivů a podnětů z křesťanství, judaismu, asijských náboženství a filosofií (buddhismu, hinduismu, sikhismu), reinkarnačních učení, spiritualismu, mystiky, okultismu, některých oblastí soudobé vědy (fyziky, medicíny, psychologie a psychiatrie, hlubinné ekologie), k nimž se druží mnohé meditativní a náb.-terapeutické praktiky. Pro klasifikaci n.n.h. nejsou závazná kritéria. Člení se např. podle hledisek geografických, morfologických nebo genetických. V euroamer. kulturním kontextu patří k n.n.h. např. teosofická společnost Adjar, scientologie, hnutí Hare Kršna, Transcendentální meditace, hnutí Human Potential, Aurobindo-Ashram, Církev sjednocení, společnost Divine Life, náboženství woodoo, Self-Realisation Fellowship. V současnosti má mezi n.n.h. důležité místo hnutí New Age, které je jakýmsi svorníkem a místem setkávání většiny podnětů změny v duch. kultuře. N.n.h. dosvědčují jak problémy náb.-kulturní identifikace moderního člověka, tak souvislosti inkulturace velkých náb. systémů v rozdílných kulturních kontextech. Vztah oficiálních církví k n.n.h. není vždy vyjasněný, setkáváme se se snahou o dialog i s pokusy integrovat některé jejich prvky (zejm. z New Age) do kř. rámce (srov. encykliku Jana Pavla II. Dominum et vivificantem, 1986).

Břetislav Horyna