Abduh, Muhammad (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">Abduh, Muhammad</span> (1849-1905) Egypt. představitel reformy [[islám (JKI-I)|islámu]] na konci 19. stol., žák a pokračovatel [[al-Afghání, Džamál ad-Dín (JKI-I)|al-Afgháního]] ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]). Ve spise ''Risálat at-tawhíd'' (Pojednání o boží jedinosti, 1897) podal základy islám. věrouky, a to s cílem smířit islám s mentalitou a dynamikou moderní doby. Požadoval návrat ke zdrojům islámu, etice ctihodných předků (as-salaf as-sálih, [[salaf (JKI-I)|salaf]]) a reflexi nad posvátným textem, zároveň ovšem odmítl jako přežitek slepé opakování a napodobování (taklíd). V duchu racionalismu soudil, že islám se nesmí dostat do sporu s rozumem. Pokud k tomu dochází, je třeba se vrátit k výchozím textům a hledat jejich racionální výklad. Odsoudil doktrínu [[predestinace (JKI-I)|predestinace]], neboť posilovala fatalistickou mentalitu muslimů. Vzdor reformním postojům zůstal A. věrný teolog. a práv. směru [[aš‘aríja (JKI-I)|aš‘aríja]]; ani jako [[muftí (JKI-I)|muftí]] neprosadil žádné práv. inovace ([[novota (JKI-I)|novota]]). Jeho publicistické dílo, [[exegeze koránu (JKI-I)|exegeze koránu]], [[fatwá, fetva (JKI-I)|fatwy]] a [[promluva (JKI-I)|promluvy]] odrážely intelektuální úsilí o morální a náb. obnovu, která měla být střední cestou mezi konzervatismem a modernismem. Na tomto poli A. učinil mnoho jako rektor [[al-Azhar (JKI-I)|al-Azharu]]. |
<span id="entry">Abduh, Muhammad</span> (1849-1905) Egypt. představitel reformy [[islám (JKI-I)|islámu]] na konci 19. stol., žák a pokračovatel [[al-Afghání, Džamál ad-Dín (JKI-I)|al-Afgháního]] ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]). Ve spise ''Risálat at-tawhíd'' (Pojednání o boží jedinosti, 1897) podal základy islám. věrouky, a to s cílem smířit islám s mentalitou a dynamikou moderní doby. Požadoval návrat ke zdrojům islámu, etice ctihodných předků (as-salaf as-sálih, [[salaf (JKI-I)|salaf]]) a reflexi nad posvátným textem, zároveň ovšem odmítl jako přežitek slepé opakování a napodobování (taklíd). V duchu racionalismu soudil, že islám se nesmí dostat do sporu s rozumem. Pokud k tomu dochází, je třeba se vrátit k výchozím textům a hledat jejich racionální výklad. Odsoudil doktrínu [[predestinace (JKI-I)|predestinace]], neboť posilovala fatalistickou mentalitu muslimů. Vzdor reformním postojům zůstal A. věrný teolog. a práv. směru [[aš‘aríja (JKI-I)|aš‘aríja]]; ani jako [[muftí (JKI-I)|muftí]] neprosadil žádné práv. inovace ([[novota (JKI-I)|novota]]). Jeho publicistické dílo, [[exegeze koránu (JKI-I)|exegeze koránu]], [[fatwá, fetva (JKI-I)|fatwy]] a [[promluva (JKI-I)|promluvy]] odrážely intelektuální úsilí o morální a náb. obnovu, která měla být střední cestou mezi konzervatismem a modernismem. Na tomto poli A. učinil mnoho jako rektor [[al-Azhar (JKI-I)|al-Azharu]]. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[predestinace (JKI-K)|predestinace (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[predestinace (JKI-K)|predestinace (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Müller Zdeněk]] |
[[Kategorie:Aut: Müller Zdeněk]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
Abduh, Muhammad (1849-1905) Egypt. představitel reformy islámu na konci 19. stol., žák a pokračovatel al-Afgháního (reformismus). Ve spise Risálat at-tawhíd (Pojednání o boží jedinosti, 1897) podal základy islám. věrouky, a to s cílem smířit islám s mentalitou a dynamikou moderní doby. Požadoval návrat ke zdrojům islámu, etice ctihodných předků (as-salaf as-sálih, salaf) a reflexi nad posvátným textem, zároveň ovšem odmítl jako přežitek slepé opakování a napodobování (taklíd). V duchu racionalismu soudil, že islám se nesmí dostat do sporu s rozumem. Pokud k tomu dochází, je třeba se vrátit k výchozím textům a hledat jejich racionální výklad. Odsoudil doktrínu predestinace, neboť posilovala fatalistickou mentalitu muslimů. Vzdor reformním postojům zůstal A. věrný teolog. a práv. směru aš‘aríja; ani jako muftí neprosadil žádné práv. inovace (novota). Jeho publicistické dílo, exegeze koránu, fatwy a promluvy odrážely intelektuální úsilí o morální a náb. obnovu, která měla být střední cestou mezi konzervatismem a modernismem. Na tomto poli A. učinil mnoho jako rektor al-Azharu.
Viz též: predestinace (JKI-K)