akeda (JKI-J): Porovnání verzí

imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
imported>ZRN
(odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">akeda</span> (hebr. svázání) Žid. termín pro obětování [[Izák (JKI-J)|Izáka]] (Gn 22, 1-19). V judaismu se a. stala příkladem nejvyššího sebeobětování, poslušnosti božích příkazů a symbolem žid. mučednictví. Ovlivnila jak kř., tak islám. myšlení. V raném křesťanství byla interpretována jako předzvěst [[Ježíš (JKI-K)|Ježíšovy]] oběti. V islámu je uváděna jako příklad oddanosti Bohu, nejednalo se však o obětování Izáka, ale [[Izmael (JKI-J)|Izmaela]] (Jišma’el), praotce Arabů. Bibl. pasáž popisující a. je součástí synagogálního liturg. čtení pro druhý den [[Roš ha-šana (JKI-J)|Roš ha-šana]] (Nového roku). Téma a. se objevuje i v různých přímluvných a prosebných modlitbách.
 
<span id="entry">akeda</span> (hebr. svázání) Žid. termín pro obětování [[Izák (JKI-J)|Izáka]] (Gn 22, 1-19). V judaismu se a. stala příkladem nejvyššího sebeobětování, poslušnosti božích příkazů a symbolem žid. mučednictví. Ovlivnila jak kř., tak islám. myšlení. V raném křesťanství byla interpretována jako předzvěst [[Ježíš (JKI-K)|Ježíšovy]] oběti. V islámu je uváděna jako příklad oddanosti Bohu, nejednalo se však o obětování Izáka, ale [[Izmael (JKI-J)|Izmaela]] (Jišma’el), praotce Arabů. Bibl. pasáž popisující a. je součástí synagogálního liturg. čtení pro druhý den [[Roš ha-šana (JKI-J)|Roš ha-šana]] (Nového roku). Téma a. se objevuje i v různých přímluvných a prosebných modlitbách.
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[Ismá‘íl (JKI-I)|Ismá‘íl (JKI-I)]]
 
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[Ismá‘íl (JKI-I)|Ismá‘íl (JKI-I)]]
 
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
 
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
 
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]
 
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

akeda (hebr. svázání) Žid. termín pro obětování Izáka (Gn 22, 1-19). V judaismu se a. stala příkladem nejvyššího sebeobětování, poslušnosti božích příkazů a symbolem žid. mučednictví. Ovlivnila jak kř., tak islám. myšlení. V raném křesťanství byla interpretována jako předzvěst Ježíšovy oběti. V islámu je uváděna jako příklad oddanosti Bohu, nejednalo se však o obětování Izáka, ale Izmaela (Jišma’el), praotce Arabů. Bibl. pasáž popisující a. je součástí synagogálního liturg. čtení pro druhý den Roš ha-šana (Nového roku). Téma a. se objevuje i v různých přímluvných a prosebných modlitbách.

Bedřich Nosek

Viz též: Ismá‘íl (JKI-I)