halacha (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">halacha</span> (hebr. chození, kráčení) Pojem zahrnující celý náb.-práv. systém [[judaismus (JKI-J)|judaismu]], v němž jsou obsaženy příkazy a zákazy (ase, al ta’ase), písemné a ústní tradice [[Tóra (JKI-J)|tóry]] (tora še-bi-chtav, tora še-be’al pe). H. se v průběhu doby vyvíjela podle měnících se soc. a ekon. podmínek žid. pospolitosti. Systém h. zahrnuje jak náb. (isura), tak světské právo (mamona). Ta část halachického systému, která byla podle rabínské tradice předána [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíši]] na [[Sínaj (JKI-J)|Sinaji]], se označuje aram. termínem mi-de-orajta (ze zákona), a má proto sinajský práv. status a autoritu. Zahrnuje psaný zákon a část [[ústní tóra (JKI-J)|ústní tóry]] vyvozenou z psaného zákona systémem pravidel předaným též na Sinaji. Část h. mi-de-orajta je doplněna ustanoveními halachických učenců nazývanými takanot (ustanovení) a gezerot (zákazy). Tato část h. je označována mi-de-rabanan (od učitelů). Rozeznává se celkem šest práv. pramenů h.: (1) tradice ([[kabala (JKI-J)|kabala]]), (2) exegeze ([[midraš (JKI-J)|midraš]]), (3) rabín. doplnění (takanot, gezerot), (4) zvyk ([[minhag (JKI-J)|minhag]]), (5) precedens (ma’ase) a (6) logická dedukce (sevara). H. se uchovala v [[Mišna (JKI-J)|Mišně]], [[Tosefta (JKI-J)|Toseftě]], halachických midraších, obou [[Talmud (JKI-J)|Talmudech]] a v potalmudické literatuře rabín. učenců. Nejvýzn. halachickými sborníky z potalmudického období jsou [[Maimonides, Moše ben Maimon (JKI-J)|Maimonidova]] ''Mišne'' ''tora'' a ''[[Šulchan aruch (JKI-J)|Šulchan aruch]]'' od Josefa ben Efrajima [[Kara, Avigdor ben Jicchak (JKI-J)|Kara]]. H. se stále řídí tradiční a [[neoortodoxie (JKI-J)|neoortodoxní]] judaismus a do jisté míry i [[konzervativní judaismus (JKI-J)|konzervativní judaismus]]. Naproti tomu [[reformní judaismus (JKI-J)|reformní judaismus]] platnost h. neuznává. |
<span id="entry">halacha</span> (hebr. chození, kráčení) Pojem zahrnující celý náb.-práv. systém [[judaismus (JKI-J)|judaismu]], v němž jsou obsaženy příkazy a zákazy (ase, al ta’ase), písemné a ústní tradice [[Tóra (JKI-J)|tóry]] (tora še-bi-chtav, tora še-be’al pe). H. se v průběhu doby vyvíjela podle měnících se soc. a ekon. podmínek žid. pospolitosti. Systém h. zahrnuje jak náb. (isura), tak světské právo (mamona). Ta část halachického systému, která byla podle rabínské tradice předána [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíši]] na [[Sínaj (JKI-J)|Sinaji]], se označuje aram. termínem mi-de-orajta (ze zákona), a má proto sinajský práv. status a autoritu. Zahrnuje psaný zákon a část [[ústní tóra (JKI-J)|ústní tóry]] vyvozenou z psaného zákona systémem pravidel předaným též na Sinaji. Část h. mi-de-orajta je doplněna ustanoveními halachických učenců nazývanými takanot (ustanovení) a gezerot (zákazy). Tato část h. je označována mi-de-rabanan (od učitelů). Rozeznává se celkem šest práv. pramenů h.: (1) tradice ([[kabala (JKI-J)|kabala]]), (2) exegeze ([[midraš (JKI-J)|midraš]]), (3) rabín. doplnění (takanot, gezerot), (4) zvyk ([[minhag (JKI-J)|minhag]]), (5) precedens (ma’ase) a (6) logická dedukce (sevara). H. se uchovala v [[Mišna (JKI-J)|Mišně]], [[Tosefta (JKI-J)|Toseftě]], halachických midraších, obou [[Talmud (JKI-J)|Talmudech]] a v potalmudické literatuře rabín. učenců. Nejvýzn. halachickými sborníky z potalmudického období jsou [[Maimonides, Moše ben Maimon (JKI-J)|Maimonidova]] ''Mišne'' ''tora'' a ''[[Šulchan aruch (JKI-J)|Šulchan aruch]]'' od Josefa ben Efrajima [[Kara, Avigdor ben Jicchak (JKI-J)|Kara]]. H. se stále řídí tradiční a [[neoortodoxie (JKI-J)|neoortodoxní]] judaismus a do jisté míry i [[konzervativní judaismus (JKI-J)|konzervativní judaismus]]. Naproti tomu [[reformní judaismus (JKI-J)|reformní judaismus]] platnost h. neuznává. |
||
− | |||
− | <span class="section_title">Viz též:</span> [[právo církevní, právo kanonické (JKI-K)|právo církevní, právo kanonické (JKI-K)]], [[zákon (JKI-K)|zákon (JKI-K)]], [[právní věda (JKI-I)|právní věda (JKI-I)]], [[zákazy (JKI-I)|zákazy (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
+ | |||
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[právo církevní, právo kanonické (JKI-K)|právo církevní, právo kanonické (JKI-K)]], [[zákon (JKI-K)|zákon (JKI-K)]], [[právní věda (JKI-I)|právní věda (JKI-I)]], [[zákazy (JKI-I)|zákazy (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
||
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
halacha (hebr. chození, kráčení) Pojem zahrnující celý náb.-práv. systém judaismu, v němž jsou obsaženy příkazy a zákazy (ase, al ta’ase), písemné a ústní tradice tóry (tora še-bi-chtav, tora še-be’al pe). H. se v průběhu doby vyvíjela podle měnících se soc. a ekon. podmínek žid. pospolitosti. Systém h. zahrnuje jak náb. (isura), tak světské právo (mamona). Ta část halachického systému, která byla podle rabínské tradice předána Mojžíši na Sinaji, se označuje aram. termínem mi-de-orajta (ze zákona), a má proto sinajský práv. status a autoritu. Zahrnuje psaný zákon a část ústní tóry vyvozenou z psaného zákona systémem pravidel předaným též na Sinaji. Část h. mi-de-orajta je doplněna ustanoveními halachických učenců nazývanými takanot (ustanovení) a gezerot (zákazy). Tato část h. je označována mi-de-rabanan (od učitelů). Rozeznává se celkem šest práv. pramenů h.: (1) tradice (kabala), (2) exegeze (midraš), (3) rabín. doplnění (takanot, gezerot), (4) zvyk (minhag), (5) precedens (ma’ase) a (6) logická dedukce (sevara). H. se uchovala v Mišně, Toseftě, halachických midraších, obou Talmudech a v potalmudické literatuře rabín. učenců. Nejvýzn. halachickými sborníky z potalmudického období jsou Maimonidova Mišne tora a Šulchan aruch od Josefa ben Efrajima Kara. H. se stále řídí tradiční a neoortodoxní judaismus a do jisté míry i konzervativní judaismus. Naproti tomu reformní judaismus platnost h. neuznává.
Viz též: právo církevní, právo kanonické (JKI-K), zákon (JKI-K), právní věda (JKI-I), zákazy (JKI-I)