Šema (JKI-J): Porovnání verzí

imported>ZRN
(import JKI a Hind)
 
imported>ZRN
(odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">Šema</span> (též Šma; hebr. slyš) Začáteční slovo žid. vyznání [[víra (JKI-J)|víry]], které je nejstarší a zároveň ústřední součástí žid. [[liturgie (JKI-J)|liturgie]], doložené již z doby po návratu z babylónského [[exil (JKI-J)|exilu]]. V dnešní podobě sestává ze tří částí: Dt 6, 4-9; Dt 11, 13-24 a Nu 15, 37-41. Úvodní verš vyjadřuje víru v jediného a vnitřně jednotného [[Bůh (JKI-J)|Boha]]. Texty zařazené do Š. zároveň zmiňují i zákl. příkazy, které zbožný Žid musí dodržovat. Jedná se o vkládání [[tfilin (JKI-J)|tfilin]], oblékání [[talit (JKI-J)|talitu]] při [[modlitba (JKI-J)|modlitbě]] a připevňování [[mezuza (JKI-J)|mezuzy]] s textem z Tóry na zárubeň dveří. V liturgii je text Š. rámován úvodními a závěrečnými [[požehnání (JKI-J)|požehnáními]], celý oddíl se pak nazývá Kri’at Šma. Recituje se dvakrát denně v ranní a večerní modlitbě. Zbožní Židé ho recitují ještě před ulehnutím a nazývají ho Kri’at Šma al ha-mita (recitace Š. na posteli). Vzhledem k tomu, že ho podle tradice recitoval rabi [[Akiva ben Josef (JKI-J)|Akiva]] při své mučednické smrti, stal se i posledním vyznáním mučedníků za víru.
  
<span id="entry">Šema</span> (též Šma; hebr. slyš) Začáteční slovo žid. vyznání [[víra (JKI-J)|víry]], které je nejstarší a zároveň ústřední součástí žid. [[liturgie (JKI-J)|liturgie]], doložené již z doby po návratu z babylónského [[exil (JKI-J)|exilu]]. V dnešní podobě sestává ze tří částí: Dt 6, 4-9; Dt 11, 13-24 a Nu 15, 37-41. Úvodní verš vyjadřuje víru v jediného a vnitřně jednotného [[Bůh (JKI-J)|Boha]]. Texty zařazené do Š. zároveň zmiňují i zákl. příkazy, které zbožný Žid musí dodržovat. Jedná se o vkládání [[tfilin (JKI-J)|tfilin]], oblékání [[talit (JKI-J)|talitu]] při [[modlitba (JKI-J)|modlitbě]] a připevňování [[mezuza (JKI-J)|mezuzy]] s textem z Tóry na zárubeň dveří. V liturgii je text Š. rámován úvodními a závěrečnými [[požehnání (JKI-J)|požehnáními]], celý oddíl se pak nazývá Kri’at Šma. Recituje se dvakrát denně v ranní a večerní modlitbě. Zbožní Židé ho recitují ještě před ulehnutím a nazývají ho Kri’at Šma al ha-mita (recitace Š. na posteli). Vzhledem k tomu, že ho podle tradice recitoval rabi [[Akiva ben Josef (JKI-J)|Akiva]] při své mučednické smrti, stal se i posledním vyznáním mučedníků za víru.
−  
−
<span class="section_title">Viz též:</span> [[vyznání víry (JKI-K)|vyznání víry (JKI-K)]], [[vyznání víry (JKI-I)|vyznání víry (JKI-I)]]
  
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
  
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[vyznání víry (JKI-K)|vyznání víry (JKI-K)]], [[vyznání víry (JKI-I)|vyznání víry (JKI-I)]]
 
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
  
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
 
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]
  
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

Šema (též Šma; hebr. slyš) Začáteční slovo žid. vyznání víry, které je nejstarší a zároveň ústřední součástí žid. liturgie, doložené již z doby po návratu z babylónského exilu. V dnešní podobě sestává ze tří částí: Dt 6, 4-9; Dt 11, 13-24 a Nu 15, 37-41. Úvodní verš vyjadřuje víru v jediného a vnitřně jednotného Boha. Texty zařazené do Š. zároveň zmiňují i zákl. příkazy, které zbožný Žid musí dodržovat. Jedná se o vkládání tfilin, oblékání talitu při modlitbě a připevňování mezuzy s textem z Tóry na zárubeň dveří. V liturgii je text Š. rámován úvodními a závěrečnými požehnáními, celý oddíl se pak nazývá Kri’at Šma. Recituje se dvakrát denně v ranní a večerní modlitbě. Zbožní Židé ho recitují ještě před ulehnutím a nazývají ho Kri’at Šma al ha-mita (recitace Š. na posteli). Vzhledem k tomu, že ho podle tradice recitoval rabi Akiva při své mučednické smrti, stal se i posledním vyznáním mučedníků za víru.

Bedřich Nosek

Viz též: vyznání víry (JKI-K), vyznání víry (JKI-I)