Žid (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">Žid</span> (hebr. Jehudi, pl. Jehudim) Pův. označení příslušníků kmene Juda (Jehuda), později všech, kdo žili na jeho území. Po rozdělení [[David (JKI-J)|Davidova]] království se tak nazývali všichni obyvatelé Judského království bez ohledu na kmenovou příslušnost. Po zániku severního Izr. království začal postupně tento termín nabývat významu náb., polit. a nár. označení bez rozlišování mezi těmito kategoriemi. Z [[aramejština (JKI-J)|aramejštiny]] a perštiny pronikl nejprve do řečtiny a z ní i do latiny a užívání slova Ž. se rozšířilo po celé [[diaspora (JKI-J)|diaspoře]]. Naproti tomu Ž., kteří žili v Erec Jisra’el, se označovali jako Izraelité (Jisra’el). Křesťané brzy spojili lat. slovo Judaeus s [[Jidáš Iškariotský (JKI-K)|Jidášem]] (vlastně Judou) Iškariotským, který se pro ně v hanlivém slova smyslu stal prototypem Ž. Z halachického hlediska je za Ž. považován každý, kdo se narodil žid. rodičům, nebo alespoň žid. matce, nebo ten, kdo konvertoval k [[judaismus (JKI-J)|judaismu]]. Potomci žid. otce a nežid. matky musí podstoupit [[konverze (JKI-J)|konverzi]]. Konvertité nabývají svatosti žid. lidu, ale zároveň se podrobují povinnosti plnit všech 613 příkazů ([[micva (JKI-J)|micva]]). Tato halachická definice Ž. byla přijímána po staletí, avšak v moderní době, a zejm. po vzniku státu [[Izrael (JKI-J)|Izrael]], se stala předmětem četných diskusí a došlo k pokusům nahradit ji novou sekulární definicí. |
<span id="entry">Žid</span> (hebr. Jehudi, pl. Jehudim) Pův. označení příslušníků kmene Juda (Jehuda), později všech, kdo žili na jeho území. Po rozdělení [[David (JKI-J)|Davidova]] království se tak nazývali všichni obyvatelé Judského království bez ohledu na kmenovou příslušnost. Po zániku severního Izr. království začal postupně tento termín nabývat významu náb., polit. a nár. označení bez rozlišování mezi těmito kategoriemi. Z [[aramejština (JKI-J)|aramejštiny]] a perštiny pronikl nejprve do řečtiny a z ní i do latiny a užívání slova Ž. se rozšířilo po celé [[diaspora (JKI-J)|diaspoře]]. Naproti tomu Ž., kteří žili v Erec Jisra’el, se označovali jako Izraelité (Jisra’el). Křesťané brzy spojili lat. slovo Judaeus s [[Jidáš Iškariotský (JKI-K)|Jidášem]] (vlastně Judou) Iškariotským, který se pro ně v hanlivém slova smyslu stal prototypem Ž. Z halachického hlediska je za Ž. považován každý, kdo se narodil žid. rodičům, nebo alespoň žid. matce, nebo ten, kdo konvertoval k [[judaismus (JKI-J)|judaismu]]. Potomci žid. otce a nežid. matky musí podstoupit [[konverze (JKI-J)|konverzi]]. Konvertité nabývají svatosti žid. lidu, ale zároveň se podrobují povinnosti plnit všech 613 příkazů ([[micva (JKI-J)|micva]]). Tato halachická definice Ž. byla přijímána po staletí, avšak v moderní době, a zejm. po vzniku státu [[Izrael (JKI-J)|Izrael]], se stala předmětem četných diskusí a došlo k pokusům nahradit ji novou sekulární definicí. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[Židé (JKI-I)|Židé (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[Židé (JKI-I)|Židé (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
||
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
Žid (hebr. Jehudi, pl. Jehudim) Pův. označení příslušníků kmene Juda (Jehuda), později všech, kdo žili na jeho území. Po rozdělení Davidova království se tak nazývali všichni obyvatelé Judského království bez ohledu na kmenovou příslušnost. Po zániku severního Izr. království začal postupně tento termín nabývat významu náb., polit. a nár. označení bez rozlišování mezi těmito kategoriemi. Z aramejštiny a perštiny pronikl nejprve do řečtiny a z ní i do latiny a užívání slova Ž. se rozšířilo po celé diaspoře. Naproti tomu Ž., kteří žili v Erec Jisra’el, se označovali jako Izraelité (Jisra’el). Křesťané brzy spojili lat. slovo Judaeus s Jidášem (vlastně Judou) Iškariotským, který se pro ně v hanlivém slova smyslu stal prototypem Ž. Z halachického hlediska je za Ž. považován každý, kdo se narodil žid. rodičům, nebo alespoň žid. matce, nebo ten, kdo konvertoval k judaismu. Potomci žid. otce a nežid. matky musí podstoupit konverzi. Konvertité nabývají svatosti žid. lidu, ale zároveň se podrobují povinnosti plnit všech 613 příkazů (micva). Tato halachická definice Ž. byla přijímána po staletí, avšak v moderní době, a zejm. po vzniku státu Izrael, se stala předmětem četných diskusí a došlo k pokusům nahradit ji novou sekulární definicí.
Viz též: Židé (JKI-I)