Mendelssohn, Moses (JKI-J)

Mendelssohn, Moses (též Moses Dessauer; Moše ben Menachem Mendel, akronym RaMbeMaN, 1729-1786) Otec žid. osvícenství (haskala), filosof, překladatel bible. Narodil se v Dessau v rodině sofera. Dostalo se mu tradičního žid. vzdělání u Davida Fränkela (1707-1762), kterého 1743 následoval do Berlína, kde se věnoval studiu filosofie a něm. literatury. 1754 se setkal s Gottholdem Ephraimem Lessingem (1729-1781), který ho uvedl do prostředí něm. osvícenců. Ve svých fil. spisech Phädon oder Über die Unsterblichkeit der Seele (Faidón aneb O nesmrtelnosti duše, 1767) a Morgenstunden oder Über das Dasein Gottes (Ranní hodiny aneb O jsoucnosti boží, 1785), v nichž čerpal zejm. z podnětů B. Spinozy, G. W. Leibnize (1646-1716), A. A. C. Shaftesburyho (1671-1713) a I. Kanta (1724-1804), rozvíjel tradiční témata filosofie náboženství ve vztahu k osvícenskému racionalismu. Již 1764 získal cenu berlínské akademie za dílo Abhandlung über die Evidenz der metaphysischen Wissenschaften (Pojednání o evidenci v metafyzických vědách). Pokusy protest. teologa Johanna Kaspara Lavatera (1741-1801) přimět ho ke konverzi (1769) přivedly M. k tomu, aby se zasazoval o emancipaci Židů. Jeho překlad bible (vydán 1780-1783), Žalmů a Písně písní sloužil mimo jiné k tomu, aby aškenázským Židům ve stř. Evropě přiblížil něm. jazyk a kulturu. Názory na postavení Židů shrnul v díle Jerusalem oder Über religiöse Macht und Judentum (Jeruzalém aneb O náb. moci a židovství, 1783).

Bedřich Nosek