Henoch (JKI-J)

Henoch (hebr. Chanok – zasvěcený) Se jménem H. je v bibli spojováno více postav (nejstarší syn Kaina, Gn 4, 17; syn Midjána, Gn 25, 1-4; syn Rúbena, Gn 46,9). Nejvýzn. je H. zmíněný v rodokmenu Šéta (Gn 5, 18-21; 1Pa 1, 3). Nepatrná poznámka připojená v rodokmenu k jeho jménu, že „chodil s Bohem“ a že si ho „Bůh vzal“ (Gn 5, 22.24; Mi 6, 8; Mal 2, 6), byla zvláště v helénistickém období vykládána jako odnesení H. na nebe (Sír 4, 16). V žid. apokalypsách se potom objevuje jako ten, kdo má přístup k božím tajemstvím. S jeho jménem se pojí dva spisy z 1. stol. př.n.l., řazené k apokryfům či pseudepigrafům. Tzv. 1. (etiopský) Henoch se dochoval v úplnosti pouze v etiopské verzi a jen zčásti je dostupný v řec. překladu a aram. zlomcích nalezených v Kumránu. Tzv. 2. (staroslověnský) Henoch se zachoval ve staroslověnštině.

Dalibor Papoušek