neoortodoxie (JKI-J)

neoortodoxie (též německá ortodoxie) Označení modernistické frakce něm. ortodoxního judaismu, pův. použité v hanlivém smyslu jejími odpůrci. I když za předchůdce tohoto směru jsou někdy považováni konzervativnější přívrženci M. Mendelssohna a Naphtaliho Herze Wesselyho (1725-1805), vytvořila se ideologie n. až v 2. pol. 19. století. Za zakladatele n. je považován S. R. Hirsch, který prosazoval zásadu Tora im derech erec (Tóra se sekulárním životem). Ta v praxi znamenala přijetí jednoho z cílů reformního judaismu, jímž byla integrace do moderní společnosti, ovšem ve smyslu symbiózy mezi tradiční ortodoxií a moderní něm. kulturou. V teorii i v praxi to znamenalo opuštění studia Tóry pro ně samotné jako v klasické ješivě a soustředění se na praktickou halachu. Jiným význ. rysem převzatým z reformy bylo nahrazení hebrejštiny němčinou jako jazykem žid. kultury, přijetí programu haskaly v oblasti výchovy, boj za emancipaci a pozitivní hodnocení exilu, záměna myšlenky skutečného návratu na Sión za universální poslání žid. národa, něm. vlastenectví, rezignace na distinktivní žid. vnější znaky (včetně ochoty oholit si vousy, ustřihnout si pejzy a nosit pokrývku hlavy pouze při náb. úkonech), vzdělávání žen, včetně jejich účasti na náb. životě a polit. emancipace, zrušení donucovacích pravomocí obce, přijetí liberálního konceptu svobody svědomí. Z tradiční rabín. ortodoxie převzala n. dogmatismus (emunat chachamim – důvěra v rabíny a učence), přijetí autority Šulchan aruchu a tradic a zvyků něm. obcí konce 18. stol., zdrženlivost vůči zákl. myšlenkám žid. vědy a nesouhlas se zásadou svobody bádání. Význ. představitelem n. byl také Azriel (Israel) Hildesheimer (1820-1899), který byl více spojen se starým rabínským judaismem než Hirsch. To umožnilo navázání kontaktů mezi něm. n., východoevrop. Židovstvem a hnutím Chibat Cijon. Druhým centrem n. východoevrop. typu se staly Uhry. Jejím představitelem byl rabi Moše Sofer, známý též jako Moše Schreiber nebo Chatam Sofer (1762-1839), nar. v Německu, ale působící převážnou část svého života v Bratislavě. I on připouštěl určitou míru přizpůsobení Židů jejich okolí, obecné vzdělání, ale bez zásady Tora im derech erec a používání místních hovorových jazyků.

Bedřich Nosek