askeze (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
imported>ZRN
(odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">askeze</span> (arab. zuhd) Korán k a. nevyzývá a [[islám (JKI-I)|islám]] ji přijímá jen zdrženlivě. Některé prorocké [[tradice prorocká (JKI-I)|tradice]] sice hodnotí a. pozitivně, avšak oficiální praxe vede věřící k dodržování náb.-společ. pravidel a kulturních návyků bez extrémů, přehnaných vášní a skromnosti. Proto a. nesmí zasahovat do božím zákonem předepsaných povinností, které má [[muslim (JKI-I)|muslim]] vůči [[rodina (JKI-I)|rodině]] a společnosti, což prakticky muslimovi brání kupř. dlouhodobě se zříkat sexuálního styku ([[sexualita (JKI-I)|sexualita]]). Různé formy a. se rozvinuly při hledání individuální cesty k Bohu ([[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]], [[dervíš (JKI-I)|dervíš]], [[mystika (JKI-I)|mystika]], [[záhid (JKI-I)|záhid]]). Praktikovali ji mystikové a ti, kteří volili dobrovolnou chudobu a poustevnictví. A. sloužila k dosažení extáze a vnitřního osvícení Bohem (išrák, [[faná (JKI-I)|faná]]). Tyto postoje diskreditovaly a., která pak byla ve jménu božího zákona odsuzována a její zastánci trestáni. Umírněné praktikování a. se přesto pokládá za projev zbožnosti, která připouští zmnožování [[modlitba (JKI-I)|modliteb]] a [[půst (JKI-I)|půstů]] nad povinný rámec. Do stejné kategorie ritualizované a. patří rovněž dervíšská modlitba wird, opakovaná [[recitace koránu (JKI-I)|recitace koránu]], mystické vzývání Boha ([[zikr (JKI-I)|zikr]]) a kontemplace, stejně jako dočasný odchod do duch. ústraní či zanícené odevzdání se Bohu (i´tikáf), resp. spojené s půsty (jednotlivé mazhaby autorizují a. odlišně). Několikadenní duch. ústraní v [[mešita (JKI-I)|mešitě]] se doporučuje jako bohulibý čin (mandúb, mustahabb).
 
<span id="entry">askeze</span> (arab. zuhd) Korán k a. nevyzývá a [[islám (JKI-I)|islám]] ji přijímá jen zdrženlivě. Některé prorocké [[tradice prorocká (JKI-I)|tradice]] sice hodnotí a. pozitivně, avšak oficiální praxe vede věřící k dodržování náb.-společ. pravidel a kulturních návyků bez extrémů, přehnaných vášní a skromnosti. Proto a. nesmí zasahovat do božím zákonem předepsaných povinností, které má [[muslim (JKI-I)|muslim]] vůči [[rodina (JKI-I)|rodině]] a společnosti, což prakticky muslimovi brání kupř. dlouhodobě se zříkat sexuálního styku ([[sexualita (JKI-I)|sexualita]]). Různé formy a. se rozvinuly při hledání individuální cesty k Bohu ([[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]], [[dervíš (JKI-I)|dervíš]], [[mystika (JKI-I)|mystika]], [[záhid (JKI-I)|záhid]]). Praktikovali ji mystikové a ti, kteří volili dobrovolnou chudobu a poustevnictví. A. sloužila k dosažení extáze a vnitřního osvícení Bohem (išrák, [[faná (JKI-I)|faná]]). Tyto postoje diskreditovaly a., která pak byla ve jménu božího zákona odsuzována a její zastánci trestáni. Umírněné praktikování a. se přesto pokládá za projev zbožnosti, která připouští zmnožování [[modlitba (JKI-I)|modliteb]] a [[půst (JKI-I)|půstů]] nad povinný rámec. Do stejné kategorie ritualizované a. patří rovněž dervíšská modlitba wird, opakovaná [[recitace koránu (JKI-I)|recitace koránu]], mystické vzývání Boha ([[zikr (JKI-I)|zikr]]) a kontemplace, stejně jako dočasný odchod do duch. ústraní či zanícené odevzdání se Bohu (i´tikáf), resp. spojené s půsty (jednotlivé mazhaby autorizují a. odlišně). Několikadenní duch. ústraní v [[mešita (JKI-I)|mešitě]] se doporučuje jako bohulibý čin (mandúb, mustahabb).
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[askeze (JKI-J)|askeze (JKI-J)]], [[askeze (JKI-K)|askeze (JKI-K)]]
 
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[askeze (JKI-J)|askeze (JKI-J)]], [[askeze (JKI-K)|askeze (JKI-K)]]
 
[[Kategorie:Aut: Müller Zdeněk]]
 
[[Kategorie:Aut: Müller Zdeněk]]
 
[[Kategorie:JKI/Islám]]
 
[[Kategorie:JKI/Islám]]

Verze z 14. 11. 2024, 21:37

askeze (arab. zuhd) Korán k a. nevyzývá a islám ji přijímá jen zdrženlivě. Některé prorocké tradice sice hodnotí a. pozitivně, avšak oficiální praxe vede věřící k dodržování náb.-společ. pravidel a kulturních návyků bez extrémů, přehnaných vášní a skromnosti. Proto a. nesmí zasahovat do božím zákonem předepsaných povinností, které má muslim vůči rodině a společnosti, což prakticky muslimovi brání kupř. dlouhodobě se zříkat sexuálního styku (sexualita). Různé formy a. se rozvinuly při hledání individuální cesty k Bohu (bratrstva mystická, dervíš, mystika, záhid). Praktikovali ji mystikové a ti, kteří volili dobrovolnou chudobu a poustevnictví. A. sloužila k dosažení extáze a vnitřního osvícení Bohem (išrák, faná). Tyto postoje diskreditovaly a., která pak byla ve jménu božího zákona odsuzována a její zastánci trestáni. Umírněné praktikování a. se přesto pokládá za projev zbožnosti, která připouští zmnožování modliteb a půstů nad povinný rámec. Do stejné kategorie ritualizované a. patří rovněž dervíšská modlitba wird, opakovaná recitace koránu, mystické vzývání Boha (zikr) a kontemplace, stejně jako dočasný odchod do duch. ústraní či zanícené odevzdání se Bohu (i´tikáf), resp. spojené s půsty (jednotlivé mazhaby autorizují a. odlišně). Několikadenní duch. ústraní v mešitě se doporučuje jako bohulibý čin (mandúb, mustahabb).

Zdeněk Müller

Viz též: askeze (JKI-J), askeze (JKI-K)