Septuaginta (JKI-J)
Septuaginta (lat. Sedmdesát, LXX) Nejstarší řec. překlad hebr. bible (Starého zákona). Označení S. vzniklo na základě legendárního počtu 72 překladatelů zmíněných v Aristeově listu. Překlad byl pořízen v Alexandrii pro potřeby žid. helénistické diaspory, která z větší části již neovládala hebrejštinu. Jeho počátky, soustředěné na text Tóry, spadají pravděpodobně již do 1. pol. 3. stol. př.n.l., jak přes četné legendární doplňky dokládá Aristeův list a další rozvíjení této tradice Filónem Alexandrijským. Překladatelské práce byly zřejmě skončeny kol. 150 př.n.l., neboť pro dobu jen o málo mladší potvrzují rozšíření řec. bibl. souboru, sestávajícího z Tóry, Proroků a ostatních spisů, zmínky v prologu Sírachovce. Poté, co S. začali hojně užívat křesťané (většina nz. citací Starého zákona čerpá právě ze S.), pořídili si diasporní Židé ve 2. stol. nové řec. překlady (Aquila, Theodotion, Symmachus), které se však dochovaly jen v torzech.