recitace koránu (JKI-I)

Verze z 24. 10. 2024, 18:41, kterou vytvořil imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu)

recitace koránu (arab. tadžwíd, tartíl) Rituální hlasitá artikulace slova božího, mající určitá pravidla z hlediska přednesu (zpěvné čtení) a gramaticky závazné formy (správnost a jednotnost čtení zajištěna vokalizačními znaménky v textu). R.k. je svěřena zvlášť studovaným recitátorům (kári, pl. kurrá), absolventům islám. učilišť (al-Azhar, duchovenstvo, madrasa). Vzhledem k řadě protichůdných verzí v otázce výslovnosti, intonace a někdy i gramatické ryzosti se nakonec v 8. stol. ustálilo sedm stylů r.k. S nimi vznikla speciální věd. disciplína (arab. ilm at-tadžwíd, nebo ilm al-kirá‘a – věda o čtení), vymezující hranice korektní r.k., různé styly, jejichž kritéria jsou tempo, intonace, charakter hlasových projevů apod. V době výbojů, kdy r.k. byla výsadou několika prvních stoupenců Muhammadova učení, měli recitátoři vysoký společ. kredit. Jejich vliv na polit. život obce slábl, ale podstata jejich práce zůstává ceněna. R.k. je dodnes žádanou součástí formálního kolektivního vyjádření zbožnosti. Je zařazována do programů společ. či masově polit. událostí různého druhu, v řadě islám. zemí je součástí televizního a rozhlasového vysílání, rodinných oslav o svatbách, ramadánu apod. Běžně se pořádají festivaly recitace, slavní interpreti požívají v islám. zemích zvláštní vážnosti. R.k. je přirozenou součástí masových modliteb a náb. svátků. Lze ji považovat za jediný projev rituálního zpěvu v oficiální sunnitské variantě islámu (sunna).

Viz též: zpěv (JKI-J), zpěv církevní (JKI-K)

Miloš Mendel