Chomejní, Rúholláh Músáví (JKI-I)
Chomejní, Rúholláh Músáví (1902-1989) Ájatolláh, protagonista hnutí za obrodu islámu v intencích ší‘y, duch. autorita islám. revoluce a Íránské islám. republiky. Tituly imám, mardža‘e taklíd, mudžaddid (obnovitel) aj. Narozen v obci Chomejn, studoval v Kommu a Nadžafu. Působil na ší‘itských náb. učilištích v Kommu, zabýval se rovněž astronomií, filosofií a mystikou (irfán). Již od 20. let se účastnil demonstrací proti dynastii Pahlaví, poč. 60. let se postavil do čela náb. opozice. Vyzýval ke sjednocení muslimů a očistě islámu, napadal šáhův režim za uzurpaci moci na úkor ší‘itského duchovenstva, které jediné má po proroku Muhammadovi právo řídit záležitostí věřících (tedy i islám. stát), dokud se neobjeví skrytý imám Muhammad (ghajba) jako mahdí a nezajistí spravedlivé nároky Alího rodu (isná ašaríja). Duchovenstvo je k vedení ummy a celého světa nadáno zvláštními schopnostmi a má k němu legitimní oprávnění. Takový princip uplatňování moci Ch. rozpracoval do náb.- polit. koncepce velájate fakíh (vláda fakíha, znalce islám. teologie a práva, právní věda). Ch. byl pronásledován, 1962-1963 vězněn, po vyhrocení konfliktu 1963 odsouzen k smrti a nakonec vyhoštěn (1964 v tur. Burse, 1965-1978 v Nadžafu, 1978-1979 v Paříži). V exilu nepřestal kritizovat režim. Po pádu monarchie v únoru 1979 se vrátil do Íránu. Přijal neformální titul vůdce (rahbar) a i když neměl polit. funkci, z Kommu ovlivňoval vývoj v zemi podle představ, které naznačil už 1942 v traktátu Kašfe asrár (Odhalení tajemství), rozvinul v sérii přednášek (1969-1970) v Nadžafu a shrnul do díla Hokúmate eslámí (Islám. vláda). Tím byl položen základ íránské ústavy a polit. institucí. Írán se změnil v islám. republiku. Ch. zahraniční politika byla poznamenána islám. rétorikou. Spojené státy (Veliký satan) a Izrael (Malý satan) byli označeni za hl. nepřítele islámu, proběhly pokusy o „vývoz“ islám. revoluce (Hizbulláh, Muhammad Bákir as-Sadr). Krátce před smrtí vydal Ch. v únoru 1989 fatwu odsuzující autora Satanských veršů Salmana Rushdieho k smrti. Ch. nástupcem v čele ší‘itské hierarchie se stal ájatolláh Alí Chameneí. Ch. je pochován v Kommu a zůstává symbolem emancipace ší‘itského islámu.