reconquista (JKI-I)
reconquista (špan. znovudobytí) Dlouhodobé soupeření kř. států (León, Navarra, Kastilie, Aragon) s muslim. sultanáty (špan. reyes de tayfas, arab. mulúk at-tawá‘if) o vládu nad Iberským poloostrovem. Podle evrop. historiografie byla první bitvou r. porážka muslimů u Covadongy 720 asturským vůdcem Pelagem. Ale ani porážky předsunutých muslim. oddílů u Tours a Poitiers 732 franckým majordomem K. Martellem ještě nebyly součástí koordinovaného procesu r. Teprve od rozpadu umajjovského chalífátu ve Španělsku a vzniku drobných a slábnoucích arab. sultanátů začala vzrůstat síla kat. knížectví na severových. země a získávala pozice vůči dosavadní převaze Andalusie. Na reyes de tayfas se chalífát začal rozpadat 1031. Za skutečný počátek r. lze označit rok 1085, kdy kastilský král Alfonso VI. dobyl muslim. Toledo, ale vzápětí byl poražen Almorávidy u Zalláky (špan. Sacralias). Dočasné úspěchy muslimů už však nemohly zabránit procesu polit. a ekonomického úpadku, který vyvrcholil 1492 pádem Granady a vyvrácením posledního muslim. státu (Alhambra, Moriskové, Mozarabové). Někteří historikové poukazují na zideologizovaný obsah pojmu r., neboť se nejednalo o znovuzískání území pro kat. křesťanstvo. Muslimové ho 711-715 dobyli na germánských Vizigótech, christianizace autochtonního románského obyvatelstva byla v počátcích a některé oblasti muslimové ovládali 800 let, aniž nutili tamější jinověrce ke konverzi. R. byla součástí ideologického a polit. sebeuvědomění kř. států zhruba od 11. stol.