hostie (JKI-K)
hostie (z lat. hostia – obětní beránek) Pův. označení pro obětní zvíře, později přeneseno na Ježíše, který se pro lidstvo obětoval na kříži; dnes chléb určený pro mši sv., připomínající oběť Ježíše Krista i chléb proměněný v tělo Kristovo (transsubstanciace). V době círk. otců (patristika) znamenaly h. dary (zvláště chleba a vína), které věřící přinášeli k slavnosti eucharistie. Asi od 4. stol. se připravoval zvláštní chléb jako oplatka (oblata, oblatio), od 8. stol. se v záp. církvi užívalo k přípravě h. nekvašeného chleba z pšeničné mouky rozdělané vodou (podobně jako žid. maces); ve vých. církvi se h. neliší od bílého chleba. Již od starověku byly h. zdobeny eucharistickými symboly (Kristus na kříži, IHS, velikonoční beránek). Výroba h. byla zpočátku výsadou kleriků; později byla svěřena řeholnicím a v nové době (od 19. stol.) se podílejí i laikové.
Viz též: prosfora, přijímání, maca (JKI-J)