spása (JKI-J)
spása (hebr. ješu’a, ge’ula) Vysvobození člověka ze stavu nesvobody, hříchu, zla a smrti. V judaismu existují dvě pojetí s., která mohou být označena jako tradiční supranaturalismus a fil. naturalismus. Představitel tradičního supranaturalismu Sa’adja Ga’on tvrdil, že Bůh od samého počátku dal člověku možnost s. skrze zjevení své vůle Mojžíšovi na hoře Sínaj. Umožnil mu poznat svá přikázání a jejich dodržováním získat s. Ačkoliv Židé jsou považováni za národ vyvolený Bohem, konečné vysvobození mohou získat po příchodu mesiáše spravedliví všech národů. Zastánci tradičního supranaturalismu byli kromě Sa’adji Ga’ona, Jehuda Halevi, Chasdaj Crescas a Josef Albo. Fil. naturalismus je reprezentován především Maimonidem v jeho spise More nevuchim (Průvodce zbloudilých). Podle Maimonida svět není přímým stvořením Boha, ani nebyl stvořen pro člověka. Universum vychází z Boha skrze postupné emanace, jejichž prostřednictvím byli svět a člověk stvořeni z hmoty. A protože vše, co je stvořeno z hmoty, je konečné, člověk musí překonat svou materiální podstatu pozvednutím svého intelektu metafyzickým a věd. studiem. Fil. naturalisty byli také Šlomo ibn Gabirol, Avraham ibn Ezra a Levi ben Geršom (1288-1344).
Viz též: soteriologie (JKI-K), spása (JKI-I)