duch (JKI-I)

duch (arab. rúh) Často, avšak vágně užívaný pojem, který jednoznačně nevymezuje ani exegetická literatura (exegeze), právní věda či teologie. V koránu je d. použit na řadě míst ve vztahu k Ježíši jako „duch boží“ (rúhu´lláh – 4: 169, 21: 91) a nepřímo k Adamovi (32: 8, 25: 29, 38: 72), kde se hovoří o tom, že Bůh vdechl svého d. do Adama. D. se rovněž vztahuje k andělu Gabrielovi (Džibrílovi) prostřednictvím výrazu „spolehlivý duch“ (ar-rúh al-amín – 26-93). Na třech místech v koránu se vyskytuje spojení „duch svatý“ nebo „duch svatosti“ (rúh al-kuds – 2: 61, 3: 234, 5: 109); někteří ulamá ho vztahují rovněž k andělu Džibrílovi, zatímco jiní k „duchu Ježíšovu“ a další ho vysvětlují jako „evangelium Ježíšovo“ (indžílu sajjidná Ísá). Poslední interpretace ho vykládá jako „nejvelebnější jméno boží“ (al-ism al a´zam).

Viz též: duch (JKI-J), duch (JKI-K)

Miloš Mendel