žalmy (JKI-J)
žalmy (z řec. psalmoi – písně s hudebním doprovodem; hebr. tehilim – chvalozpěvy) Hymnické básně či písně určené k liturg. využití. Hebr. bible obsahuje celkem 150 ž. členěných – patrně po vzoru Pentateuchu – do pěti skupin (Ž 1-41; 42-72; 73-89; 90-106; 107-150). Ve struktuře bibl. kánonu jsou řazeny ke Spisům (Ktuvim). Tradičně jsou připisovány králi Davidovi, avšak asi jen polovina z nich je uvedena poznámkou „pro Davida“ (le-David), což ovšem nemusí znamenat Davidovo autorství, ale spíše bližší určení kultické role toho, kdo ž. recitoval či zpíval. Ž. pokrývají celou škálu lit. žánrů: chvalozpěvy, děkovní písně, elegie čili nářky, triumfální a vítězní zpěvy, kajícné verše, poutní písně ap. Bibl. soubor zahrnuje dlouhé období od nejstarších ž. s blízkými analogiemi v mytol. textech Ugaritu až po ž. z poexilní doby zasažené helénistickým pojetí moudrosti. Tvorba ž. pokračovala i po uzavření kanonické sbírky, jak dokládají četné apokryfy či pseudepigrafy tohoto druhu (Žalmy Šalomounovy, kumránské Hodajot aj.).
Viz též: psaltyr (JKI-K), žaltář (JKI-K)