drúzové (Islam)
drúzové – náboženská komunita vzešlá z extrémního šíitského ismáʻílijského (ismáʻílíja) učení. Vznikla v Káhiře za vlády šestého chalífy fátimovské dynastie al-Hákima bi-amriʼlláh, který se proslavil výstředním chováním a zdánlivě nesmyslnými výnosy, jež prosazoval. V roce 1017 se slavnostně prohlásil za Boží vtělení. Tento rok pro drúzy představuje začátek jejich letopočtu. V roce 1021 al-Hákim při procházce na hoře Muqattam záhadně zmizel, ovšem ještě před svým zmizením vysílal emisary (dáʻí) nové víry (ímán) do všech končin tehdejšího muslimského světa, aby tam šířili jeho učení. Mezi nimi vynikli zejména dva: peršan Hamza ibn ʻAlí, který zformoval vlastní věroučný systém, a Muhammad ad-Darází, po němž drúzové získali své jméno. A právě tento emisar získal přivržence v libanonských horách, kde je dodnes hlavní základna drúzů. Drúzové pokládají al-Hákima za projev čisté božské podstaty, která se jen přechodně skryla za „lidským závojem“. Drúzská komunita se dělí na laiky (džuhhál) a zasvěcence (ʻuqqál). Zvláštní úcta se dostává těm nejvzdělanějším zasvěceným, kteří bývají titulováni slovem šajch. Zasvěcenci se mohou stát i ženy, neboť v drúzském společenství panuje rovnoprávnost pohlaví. Drúzové své učení udržují v tajnosti a nepodnikají žádné misijní aktivity. Důsledně rozlišují mezi skutečným významem (bátin) poznání a jeho vnějším projevem (záhir). Hlásí se sice formálně k sunnitskému islámu a dodržují islámské svátky, ale nedodržují ani pět pilířů islámu, ani další ustanovení šaríʻi, která nahrazují vlastním a osobitým právním systémem. Drúzové respektují sedm přikázání (šurút), mezi něž patří: hovořit jen pravdu; vzájemně si pomáhat; uznávat al-Hákima jako Boha; zavrhovat jiná náboženství než to drúzské; odmítat bezvěrectví a satana; přijímat Boží skutky a ve všem se podrobovat Bohu. Drúzové věří v převtělování duší (tanásuch) a domnívají se, že ve chvíli, kdy nějaký drúz zemře, narodí se jinde nový, takže počet členů obce zůstává neměnný. Podle jejich přesvědčení budou spaseni pouze členové jejich vlastní náboženské komunity. V současnosti jsou drúzové rozšíření především v Libanonu, Sýrii a Izraeli, ale velká komunita drúzských emigrantů žije též ve Venezuele.
Dále k tématu
- Gebelt, Jiří, ed. Ve stínu islámu: Menšinová náboženství na Blízkém východě. Praha: Vyšehrad, 2016;
- Gombár, Eduard, a Petr Charvát, Lukáš Pecha. Dějiny Sýrie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2024;
- Kropáček, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2006;
- Žďárský, Pavel, ed. Alois Musil: Ze světa islámu. Praha: Akropolis, 2014.
Viz též: drúzové (JKI-I)