ihrám (JKI-I)

ihrám (arab. zasvěcení) 1. Stav muslima před započetím pouti do Mekky – hadždže nebo umry. 2. Název předepsaného rituálního oděvu poutníka. 3. Stav muslima před modlitbou. I. při pouti poutník uskutečňuje nejpozději těsně před vstupem do haramu. Provede „větší omytí“ (ghusl), pronese záměr (nija) a závazné formule včetně basmaly. Pak se oblékne do rituálního poutního šatu (pouze muži). Ženy mají běžné ustrojení odpovídající zásadám šarí‘y pro stav či míru nahoty (awra). Hidžáb nebo jiná pokrývka obličeje nejsou při pouti vyžadovány. Mužský i. se skládá ze dvou kusů bílého bezešvého plátna – jeden kolem boků, druhý přehozený přes levé rameno. Jde o závazné ustrojení, pouze koná-li se pouť v zimních měsících (kalendář), je možno přes i. přehodit vlněnou deku. Poutník vstoupí do stavu i. tím, že se pomodlí dvě modlitební jednotky (rak‘a – pokleknutí, pokoření se) a pronese talbiju. Během stavu zasvěcení se má věřící vyvarovat stříhání vlasů a nehtů, pohl.ho styku, používání parfémů a make-upu, nesmí trhat květiny a zabíjet zvířata vyjma štírů, hadů a jedovatého hmyzu. Pro ukončení stavu i. jsou stanovené přesné rituální úkony provázené verbálním projevem.

Miloš Mendel