esejci (JKI-J)

esejci (z aram. chasaja, chasen – zbožní, nebo asaja, asen – léčitelé; řec. essaioi či essénoi) Žid. hnutí působící od 2. stol. př.n.l. do konce 1. stol. v Palestině. Zprávy o e. se zachovaly v dílech Josepha Flavia, Plinia Staršího (23-79) a Filóna Alexandrijského, bibl. ani talmudická literatura je nezmiňuje. E. měli patrně společné kořeny s farizei, na rozdíl od nich však nepůsobili veřejně a rozvíjeli askezi, která v některých případech nabývala podoby celibátu a života v ústraní, blízkého pozdějším kř. klášterům. Vyznačovali se detailním studiem Tóry a úzkostlivým dodržováním pravidel rituální čistoty a obřadních zvyklostí. Odmítali obchodování a vojenskou službu, v komunitách se společným majetkem se živili zemědělskou prací. E. tvořili podobně jako farizeové opozici vůči jeruzalémskému chrámu a straně saduceů, avšak namísto veřejné kritiky, jíž se vyznačovali farizeové, budovali alternativní kněžské společenství, reprezentující pravý Izrael. K e. zřejmě náležela i komunita, jejíž sídlo a texty byly nalezeny 1947 v Kumránu, patrně též souviseli s hnutím terapeutů, kteří podle Filóna Alexandrijského žili v egypt. poušti.

Viz též: esejci (JKI-K)

Dalibor Papoušek