saduceové (JKI-J)
saduceové Náb.-polit. skupina zformovaná kol. 200 př.n.l. Její pojmenování, označující sympatizanty s kněžským stavem, je odvozeno od jména kněze Sádoka a kněžského rodu Sádokovců. S. byli aktivní v polit. i ekonomickém životě, jejich základnu tvořili příslušníci vyšších společenských vrstev, kněží, obchodníci a aristokracie. Ovládali jeruzalémský chrám a část z nich byla členy sanhedrinu, v němž měli v některých obdobích rozhodující slovo. Byli hl. odpůrci farizejů, s nimiž se rozcházeli především v pojetí Tóry. Zatímco farizejové uznávali vedle psaného zákona také ústní tóru, s. odmítali jakákoliv ustanovení, pokud nevycházela přímo z psaného zákona. S. měli také jiný koncept Boha. Jejich představa Boha byla antropomorfní a bohoslužby měly nádech uctívání lidského krále. Odmítali zmrtvýchvstání, nesmrtelnost lidské duše a existenci andělů. Zřejmě věřili, že se Bůh nezajímá o lidské záležitosti, a člověk je tudíž tvůrcem svého osudu. Od farizejů se lišili i v otázkách předpisů o rituální čistotě, slibů, svátků a manželství. Zánik jeruzalémského chrámu 70 n.l. znamenal i konec jejich vlivu.